Máš dobrej kanál, fandím tvému snažení. Logaritmika se používá proto aby se ze začátku hlasitost zvyšovala míň a šla snadněji nastavit (není to tak citlivé). Samozřejmě na funkci to nemá vliv ale ovládání je příjemnější. Tlumiče motocyklů nebo aut mají taky tzv. progresivní chod pro lepší plynulost. Z měkčího na začátku zdvihu po tvrdší na konci. To jen tak na okraj. Ano sinus výkon je jedinej správnej údaj, tzv. P.M.P.O. výkon je nic neříkající hodnota, kterou je zesilovač schopen dodat po dobu zlomku milisekundy, než klesne napětí na kondenzátorech, protože tak tvrdé zdroje zesilovače nemívají. Potom vzniká zkreslení, limitace atd. Ale svět chce být klamán - čím víc pruhů, tím víc Adidas :-) Staré poctivé zesilovače vážící několik kg měly zásadně tranzistory a klasická trafa, žádné spínané zdroje a IO. Jak tady někdo psal, země by měly být odděleny - napájecí od audio. Moje minulá TV LG byla připojena počítačovým kabelem do sítě a bručela jak hrom. Pomohlo až odpojení uzemnění v zásuvce. Prostě špatná konstrukce na třížilové připojení. Tak pokračuj, kanály tohoto ražení mají smysl i když nemají takovou sledovanost jako různé blbosti.
1. malá technická - těm ořezaným špičkám "výkonu" zesilovače se říká "limitace" a dále Číňan uvádí obvykle pmpo výkon, což jsou ms špičky výkonu a proto ještě násobně vyšší, než při umělém zvýšení výkonu zesilovače, jak jsi předvedl... jinak máš super videa - dneska jsem Tvůj kanál objevil a téměř okamžitě jsem Ti "dal" odběr - super čeština, perfektní vysvětlení, výborná práce... Děkuji...
6 лет назад
Znova napisem. Lebo post co som pisal pret tak to bolo v cca piatej minute. Pozeral som do sameho konca. Konecne polopaticke a pekne video. Moja osoba je stoho nadsena. Super. Len tak dalej.
Zaujal jsi mně . Umíš dobře mluvit , možná ale až moc složitě . Mohl by jsi zkusit postavit něco s elektronkami ale to je kapitola sama o sobě , jak k nim jednou přičichneš už se z toho nedostaneš :)
No, pár zesilovačů už jsem dělal, tak si dovolím několik poznámek - ber to jako konstruktivní kritiku ;). 1) zapojení je to opravdu primitivní, to souhlasím. To by až tak nevadilo, kdyby operáky nepracovaly do nevhodné zátěže a k tomu ještě na hraně napěťové destrukce. Zřejmě přežily díky filtru na sec. straně a taky asi nemáte doma často síť do plusové tolerance. Od použitých chladičů toho moc nechtěj. Zem se spojuje do jednoho bodu na středu napájení, nikam jinam ! Pak bych ještě podumal o topologii - potenciometr hlasitosti těsně vedle trafa ... no, není obvyklý :-). Celkem vzato, myslím že když už do toho investuješ čas, bylo by po všech stránkách lepší použít modul (čína) s LM3886. Na výkony uváděné číňany nekoukej, ty nemají nic společného s RMS, ale s tiskárnou :-). PS1: zkus si změřit klidové proudy a dc napětí na výstupu zastudena a po ohřátí ;-) PS2: kdo slyšel opravdu dobře hrající zesík, ví, že není cesty zpět k "obstojně hrajícímu"
ženiální, vše máš udělané, tak jak by to mělo vypadat, líbí se mi jak všude dáváš ty keramický kondiky, to je fajn, jsi šikovný bastlíř, já se teď mořím s elektronkovým oscilátorem, na papíře to je celkem jednoduchý vymyslet a spočítat, ale horší je to nějak sprasit v reálu :D
Děkuju, už jsem o tom taky přemýšlel, jednou asi jo, ale ještě nevím kdy. Zdaleka neumím všechno, co osciloskop umožňuje, tak to asi bude takové jednodušší, základní.
k zemění: jednotlivé země od všech součástek by se měly potkat až u filtračních kondenzátorů. Spojení s kovovou krabicí (připojenou k PE) doporučuji dělat takto: blog.audioworkshop.org/grounding-system-in-power-amplifiers/#.W6crDXszaUk (P.S. v tom obrázku u "cinche" je malá chybka v připojení zemnícího vodiče) další spornou věcí jsou kondenzátory přemosťující diody usměrňovače. Ty většinou pouze přesouvají problém do jiné frekvenční oblasti. Čili někdy mohou být i kontraproduktivní. Záleží i na úhlu otevření diod. Každopádně hodnota 100nF je zbytečně velká - běžně se dává 10n, doporučuji fóliové, SMD (keramické v tomto zapojení občas "odcházejí")
Moc pěkný, nenapadlo by mě, že jde postavit hrající zesilovač z takového minima součástek :D Btw signálová zem se obvykle nespojuje se zemí napájecí sítě (PE). Po připojení ke zdroji audiosignálu, který je také uzemněný (typicky PC) vznikne zemní smyčka a pak to brumí...
Děkuju za upozornění. Konstrukčně to bylo nejjednodušší, protože jsem chtěl mít uzemněnou bednu kvůli případné poruše. Že to není nejlepší nápad mi došlo až později, ale spíš jsem se bál zkratu, kdyby mělo nějaký zařízení unemněný například plus a přes jack by se uzemnil i minus. Údajně to tak měly starý sovětský rádia, kde se používaly PNP tranzistory. U laptopu jsem raději pípal, kdyby náhodou. Jinak mám zkušenost, že když na osciloskopu neuzemním sondu krokosvorkou a spolíhám na spojení s obvodem přes zem v zásuvce, tak mi to chytá rušení z LED světel a graf není čistý. Když zhasnu, rušení zmizí.
Jasný, kovová kastle tady samozřejmě s PE spojená být musí, ale GND na sekundární straně se nechává "ve vzduchu" i u továrně dělaných zesilovačů. To s osciloskopem je celkem logické.
@@zdenekbrezovsky8373 nemusí, pokiaľ spĺňa podmienky spotrebiča tr. II, teda má dvojitú alebo zosilnenú izoláciu a je zabránené aby sa živé časti dostali na kryt. Stačí sa pozrieť na hocijaký set-top-box, DVD-čko či kľudne aj hi-end receivery. Všetko má kovový kryt ale iba dvojpólovú vidlicu.
Zajímavá otázka. Záleží hlavně na způsobu stabilizace. Určitě bych nepoužíval stabilizátor typu 78xx. Ty jsou dělané tak, aby šla energie pouze "z nich", ale ne do nich. Když si vezmeme třeba ten 78xx, nebyl by problém použít jeho výstup proti minusu a odebírat proud. Byl by problém zapojit zátěž mezi plus a výstup. Doporučoval bych střed zdroje realozovat podobným zapojením, jako je samotný zesilovač (operák + push-pull). Jen by zde nebyl přiváděn analogový signál a ve zpětné vazbě by byl nulový odpor. Bohužel zde nejde dávat do komentářů obrázky, abych přiložil schéma. Další možností je nesymetrické zapojení. Kdy by se reproduktor připojil do série s elektrolytickým kondenzátorem a na neinvertující vstup OZ by se dal odporový dělič 1:1. S tím ale nemám dobré zkušenosti, protože při nízkých frekvencích tomu celkem rychle " dojde dech" a chrochtá to.
Všiml jsem si že používáš zajímavou aplikaci na generování signálu. Jenom by mě zajímalo jakou přesnost má telefon jako generátor (především nízkofrekvenčního obdélníku) já totiž nemám možnost to změřit
Telefon je přesnější než počítač (audiacity), ale obdélník neumí ani jedno. Sinus je bez chyby ve velkém frekvenčním rozsahu, jen kolísá amplituda v závislosti na frekvenci. Trojúhelník celkem jde, závisí na frekvenci, ale obdélník je naprostá katastrofa. V podstatě špička na začátku a pak nějaké tlumené kmity. Dává to smysl, protože v těchto zařízeních je zesilovač s nesymetrickým napájením a kondenzátorem ve výstupu. NF obdélník se přes kondenzátor nemá šanci dostat
Davidek Polacek Ten operák je do 40V, takže vyšší určitě ne. zapojení na nesymetrický zdroj jsem už popisoval v odpovědi na jiný komentář pod tímtp videem
Může být víc příčin. Asi bych vyzkoušel nejdřív dát paralelně ze vstupem cca 10k odpor. Pokud má moc velkou vstupní impedanci, vstupní kabel funguje jako anténa a přijímá šum, který se pak zesílí. Taky to může být nekvalitním zdrojem, vadnými kondenzátory nebo chybnou konstrukcí.
Mozes to niekedy vysvetlovat aj ako pre debilov, ako som ja ? :) z vykresu neviem nic..viac mi pomoze, postup, ako si co robil...diiiiik (odber je aktivny)
... 2. malá technická - reproduktory nemají výkon (nejsou zdrojem), mají zatížitelnost...toto (uvádění výkonu repro ve smyslu schopnosti nějaký výkon ze zesilovače bez újmy "zpracovat") je úplně ujetý nešvar posledních x let...
ty malé 100nF jsou zespod na desce v SMD provedení. Elektrolyty jsou vidět. Na Instagramu mám desku vyfocenou z obou stran. instagram.com/p/BkajNP9nqEo/?igshid=zv8mlf6kkh1q
opravdu mega videa
youtube může být hrdé na takove lidi jako si ty dik moc za inspirace hned se člověku něco líp kutí :D
Mno ale pak se člověk cítí „méněceně“, že jeho bastly jsou takové nedotažené... .-D
Každopádně díky moc, člověk se naučí nové věci. (y)
Máš dobrej kanál, fandím tvému snažení.
Logaritmika se používá proto aby se ze začátku hlasitost zvyšovala míň a šla snadněji nastavit (není to tak citlivé). Samozřejmě na funkci to nemá vliv ale ovládání je příjemnější. Tlumiče motocyklů nebo aut mají taky tzv. progresivní chod pro lepší plynulost. Z měkčího na začátku zdvihu po tvrdší na konci. To jen tak na okraj.
Ano sinus výkon je jedinej správnej údaj, tzv. P.M.P.O. výkon je nic neříkající hodnota, kterou je zesilovač schopen dodat po dobu zlomku milisekundy, než klesne napětí na kondenzátorech, protože tak tvrdé zdroje zesilovače nemívají. Potom vzniká zkreslení, limitace atd. Ale svět chce být klamán - čím víc pruhů, tím víc Adidas :-) Staré poctivé zesilovače vážící několik kg měly zásadně tranzistory a klasická trafa, žádné spínané zdroje a IO. Jak tady někdo psal, země by měly být odděleny - napájecí od audio. Moje minulá TV LG byla připojena počítačovým kabelem do sítě a bručela jak hrom. Pomohlo až odpojení uzemnění v zásuvce. Prostě špatná konstrukce na třížilové připojení.
Tak pokračuj, kanály tohoto ražení mají smysl i když nemají takovou sledovanost jako různé blbosti.
1. malá technická - těm ořezaným špičkám "výkonu" zesilovače se říká "limitace" a dále Číňan uvádí obvykle pmpo výkon, což jsou ms špičky výkonu a proto ještě násobně vyšší, než při umělém zvýšení výkonu zesilovače, jak jsi předvedl... jinak máš super videa - dneska jsem Tvůj kanál objevil a téměř okamžitě jsem Ti "dal" odběr - super čeština, perfektní vysvětlení, výborná práce... Děkuji...
Znova napisem. Lebo post co som pisal pret tak to bolo v cca piatej minute. Pozeral som do sameho konca. Konecne polopaticke a pekne video. Moja osoba je stoho nadsena. Super. Len tak dalej.
Zaujal jsi mně . Umíš dobře mluvit , možná ale až moc složitě . Mohl by jsi zkusit postavit něco s elektronkami ale to je kapitola sama o sobě , jak k nim jednou přičichneš už se z toho nedostaneš :)
Geniální video. 👍
No, pár zesilovačů už jsem dělal, tak si dovolím několik poznámek - ber to jako konstruktivní kritiku ;).
1) zapojení je to opravdu primitivní, to souhlasím. To by až tak nevadilo, kdyby operáky nepracovaly do nevhodné zátěže a k tomu ještě na hraně napěťové destrukce. Zřejmě přežily díky filtru na sec. straně a taky asi nemáte doma často síť do plusové tolerance. Od použitých chladičů toho moc nechtěj. Zem se spojuje do jednoho bodu na středu napájení, nikam jinam ! Pak bych ještě podumal o topologii - potenciometr hlasitosti těsně vedle trafa ... no, není obvyklý :-).
Celkem vzato, myslím že když už do toho investuješ čas, bylo by po všech stránkách lepší použít modul (čína) s LM3886. Na výkony uváděné číňany nekoukej, ty nemají nic společného s RMS, ale s tiskárnou :-).
PS1: zkus si změřit klidové proudy a dc napětí na výstupu zastudena a po ohřátí ;-)
PS2: kdo slyšel opravdu dobře hrající zesík, ví, že není cesty zpět k "obstojně hrajícímu"
Frajer takhle bych to fakt nevysvětlil respect + pokračuj c Tom co děláš ma to budoucnost
ženiální, vše máš udělané, tak jak by to mělo vypadat, líbí se mi jak všude dáváš ty keramický kondiky, to je fajn, jsi šikovný bastlíř, já se teď mořím s elektronkovým oscilátorem, na papíře to je celkem jednoduchý vymyslet a spočítat, ale horší je to nějak sprasit v reálu :D
Pěkné a poučné video, nenatočil bys video jak měřit osciloskopem, určitě by to zajímalo víc odběratelů.
Děkuju, už jsem o tom taky přemýšlel, jednou asi jo, ale ještě nevím kdy. Zdaleka neumím všechno, co osciloskop umožňuje, tak to asi bude takové jednodušší, základní.
Dík za odpověď.
Konecne. Pozvolna sa zlepsujes. Konecne! Super! Moja osoba je nadsena.
k zemění: jednotlivé země od všech součástek by se měly potkat až u filtračních kondenzátorů. Spojení s kovovou krabicí (připojenou k PE) doporučuji dělat takto: blog.audioworkshop.org/grounding-system-in-power-amplifiers/#.W6crDXszaUk (P.S. v tom obrázku u "cinche" je malá chybka v připojení zemnícího vodiče)
další spornou věcí jsou kondenzátory přemosťující diody usměrňovače. Ty většinou pouze přesouvají problém do jiné frekvenční oblasti. Čili někdy mohou být i kontraproduktivní. Záleží i na úhlu otevření diod. Každopádně hodnota 100nF je zbytečně velká - běžně se dává 10n, doporučuji fóliové, SMD (keramické v tomto zapojení občas "odcházejí")
Mohl bych se zeptat? Potřeboval bych vyrobit na tištěný spoj aktivní oddělovač basů a výšek. Nevěděl by jsi o nějakém dobrém zapojení?
Moc pěkný, nenapadlo by mě, že jde postavit hrající zesilovač z takového minima součástek :D Btw signálová zem se obvykle nespojuje se zemí napájecí sítě (PE). Po připojení ke zdroji audiosignálu, který je také uzemněný (typicky PC) vznikne zemní smyčka a pak to brumí...
Děkuju za upozornění. Konstrukčně to bylo nejjednodušší, protože jsem chtěl mít uzemněnou bednu kvůli případné poruše. Že to není nejlepší nápad mi došlo až později, ale spíš jsem se bál zkratu, kdyby mělo nějaký zařízení unemněný například plus a přes jack by se uzemnil i minus. Údajně to tak měly starý sovětský rádia, kde se používaly PNP tranzistory.
U laptopu jsem raději pípal, kdyby náhodou.
Jinak mám zkušenost, že když na osciloskopu neuzemním sondu krokosvorkou a spolíhám na spojení s obvodem přes zem v zásuvce, tak mi to chytá rušení z LED světel a graf není čistý. Když zhasnu, rušení zmizí.
Jasný, kovová kastle tady samozřejmě s PE spojená být musí, ale GND na sekundární straně se nechává "ve vzduchu" i u továrně dělaných zesilovačů. To s osciloskopem je celkem logické.
Zdenek Březovský Takze zem z ceho ma byt ve vzduchu aby zmizel brum?
Všeho kromě case a středu EMI filtru.
@@zdenekbrezovsky8373 nemusí, pokiaľ spĺňa podmienky spotrebiča tr. II, teda má dvojitú alebo zosilnenú izoláciu a je zabránené aby sa živé časti dostali na kryt. Stačí sa pozrieť na hocijaký set-top-box, DVD-čko či kľudne aj hi-end receivery. Všetko má kovový kryt ale iba dvojpólovú vidlicu.
chtěl bych se ještě zeptat
slo by jako zdroj pouzit 28v dc zdroj a jednu větev stabilizovat na 14v a použít jako nulu?
Zajímavá otázka. Záleží hlavně na způsobu stabilizace. Určitě bych nepoužíval stabilizátor typu 78xx. Ty jsou dělané tak, aby šla energie pouze "z nich", ale ne do nich. Když si vezmeme třeba ten 78xx, nebyl by problém použít jeho výstup proti minusu a odebírat proud. Byl by problém zapojit zátěž mezi plus a výstup. Doporučoval bych střed zdroje realozovat podobným zapojením, jako je samotný zesilovač (operák + push-pull). Jen by zde nebyl přiváděn analogový signál a ve zpětné vazbě by byl nulový odpor. Bohužel zde nejde dávat do komentářů obrázky, abych přiložil schéma. Další možností je nesymetrické zapojení. Kdy by se reproduktor připojil do série s elektrolytickým kondenzátorem a na neinvertující vstup OZ by se dal odporový dělič 1:1. S tím ale nemám dobré zkušenosti, protože při nízkých frekvencích tomu celkem rychle " dojde dech" a chrochtá to.
Chybí ti tam pojistka jinak super video
Je to tak, děkuju za informaci, tehdy jsem si to neuvědomil. Byly by potřeba minimálně dvě (nebo jedna na vstup).
koukám že máš zesík z transistorů, mě už unavuje když něco rozeberu a jsou tam integrovaný zesilovače
Všiml jsem si že používáš zajímavou aplikaci na generování signálu. Jenom by mě zajímalo jakou přesnost má telefon jako generátor (především nízkofrekvenčního obdélníku) já totiž nemám možnost to změřit
Telefon je přesnější než počítač (audiacity), ale obdélník neumí ani jedno. Sinus je bez chyby ve velkém frekvenčním rozsahu, jen kolísá amplituda v závislosti na frekvenci. Trojúhelník celkem jde, závisí na frekvenci, ale obdélník je naprostá katastrofa. V podstatě špička na začátku a pak nějaké tlumené kmity. Dává to smysl, protože v těchto zařízeních je zesilovač s nesymetrickým napájením a kondenzátorem ve výstupu. NF obdélník se přes kondenzátor nemá šanci dostat
šlo by použít jiné napětí popřípadě jak zapojit nesymetrický zdroj?
Davidek Polacek Ten operák je do 40V, takže vyšší určitě ne. zapojení na nesymetrický zdroj jsem už popisoval v odpovědi na jiný komentář pod tímtp videem
Odpověz co nejrychleji.
Potřebuju to na fyziku
mám takový dotaz. Nedvno mi došel zesilovač a kdyz ho pripojim na rep. tak to šumí. jak odstranit tento šum?
Může být víc příčin. Asi bych vyzkoušel nejdřív dát paralelně ze vstupem cca 10k odpor. Pokud má moc velkou vstupní impedanci, vstupní kabel funguje jako anténa a přijímá šum, který se pak zesílí. Taky to může být nekvalitním zdrojem, vadnými kondenzátory nebo chybnou konstrukcí.
Ok díky za radu. PS:diky za rychlou odpověď. :-)
Prosim vas ako mam najvhodnejsie napojit sub zosilnovac do auta?
jak zapojit tento zesilovač pro subwofer - dolní propust??
Davidek Polacek Odpověděl sis sám, dolní propust. Ta je ale součástí spousty subwooferů
děkuji moc za odpovědi
Vůbec nerozumím co říkáš
Mozes to niekedy vysvetlovat aj ako pre debilov, ako som ja ? :) z vykresu neviem nic..viac mi pomoze, postup, ako si co robil...diiiiik
(odber je aktivny)
KiLLiNg_j0ke s výkresů jsem na tom podobně a při zmínce odborných slovíček jsem, jak prvňák u psaní písmena B :D
To je class b že
v čem na počítači kreslíš schématy?
V Malování
Kde se to dá koupit.
Ty kondenzátory jenom tak neseženu.
Všechno je z GES nebo GM electronic. Včetně trafa to vyjde na necelých 400Kč
kolik de do těch repraku
akí je maximálni výkon reproduktorov ?
30W
aha
... 2. malá technická - reproduktory nemají výkon (nejsou zdrojem), mají zatížitelnost...toto (uvádění výkonu repro ve smyslu schopnosti nějaký výkon ze zesilovače bez újmy "zpracovat") je úplně ujetý nešvar posledních x let...
bude video o motoru s kondem?????
Nejspíš jednou jo, až budu mít funkční motor.
máš tam můstek - kde jsou ty k. kondenzátory
ty malé 100nF jsou zespod na desce v SMD provedení. Elektrolyty jsou vidět. Na Instagramu mám desku vyfocenou z obou stran. instagram.com/p/BkajNP9nqEo/?igshid=zv8mlf6kkh1q
děkuji
takže výkon rms je omezován napájecím napětím
Davidek Polacek Úplně ne, je omezen impedancí reproduktoru a odporem ve zpětný vazbě. dostatečný napětí je pouze podmínkou k jeho dosažení.
mluviš moc rychle jinak ok