Skvělý rozhovor o kapele, která mě dost baví. Je to jak říkáte, co člověk, to názor. Řeknu otevřeně, že nemám rád alba, kde převažuje zpěv Pasiho Koskinena. Možná je to tím, že poslouchám hlavně melodeath a bylo to na mě jednoduše už příliš moc. Kdyby zůstal, už si je neposlechnu. Pro mě bylo požehnáním, že odešel a Tomi Joutsen naopak spásou. Skvělý, variabilní hlas, charismatický frontman. Když jsem byl blahé paměti na koncertě v Plzni, kde byli Amorphis společně s Orphaned Land (má další láska), byla to naprostá bomba! Mimochodem stejný setlist jako živák Forging The Land Of Thousand Lakes, což je asi mnou nejposlouchanější deska od Amorphis. Řadová alba? Asi nevím, které mám nejraději - samozřejmě Tales a Elegy, ale rovněž nové nahrávky těchto songů s Tomim Magic & Mayhem, ale i novější, zvláště Queen Of Time. Jen Halo mně nějak k srdci nepřirostlo, možná je, jak říkáte, přiliš obyčejné. Ještě musím zmínit sólovku od Esi Holopainena Silver Lake a zvláště song Storm, nádhera, zpívaná Håkanem Hemlinem.
Paráda! Amorphis je jedna z kapel, které mají vzácně vyrovnanou diskografii s několika vrcholnými díly...Elegy, Tuonela, Under The Red Cloud, Circle... Nejraději mám období s Joutsenem, perfektní zpěvák. Skvělé je i album No Stars Upon The Bridge od Hallatar.
Elegy je jednoznacne vrchol tvorby Amorphis. Aj ked mam skoro rovnako rad aj Tales from the thousand lakes, Elegy je genialna nahravka. Pasi Koskinen tam sadol skvele, nezabudnutelne chytlave melodie, kusok tvrdosti tam stale ostal zachovany, dobre skladby tam zlozil aj novy klavesak Rantala, zaverecna akusticka verzia My kantele je dechberoucí krasna. Tuonela je tiez vyborna, potom uz som to prestal sledovat, lebo to bolo stale dookola to iste.
Jedna z mých top finských kapel - Elegy je přelom, první alba nostalgická záležitost, celkem vyrovnaná diskografie, Privileg je pro mne jedna z top oldschool death metal pecek 🤘🤘🤘 Silver lake je moc fajn deska 👍
Jak zde psali někteří. V roce vydání Elegy mi bylo 16 let, takže hudebně - formativní období. Pak jsem to přestal sledovat. Na nový komerční pop/folk metal jsem musel zkousnout, ale vlastně v pohodě. 😊
1. Tales From The Thousand Lakes 2. Elegy 3. The Karelian Isthmus 4. Tuonela ......po Tuonela som ich prestal sledovať ....nový spevák a iný zvuk ma nenadchol . Občas som zachytil nejaký singel ale to je asi tak všetko 😎......
ja mám rád tú novodobejšiu tvorbu od nich čiže od albumu Eclipse a vyššie, ale sú obdobia kedy si pustím aj staršiu tvorbu nemajú žiaden vyslovene zlý album
Ty brďo Amorphis mám rád ale ne bez výtek.Ne každé album mě uplně oslovilo.Každopádně příště třeba rozbor takových KATATONIA...ty jsou mi o dost blíž.Jinak ale super rozbory.
![Hunxho - Ball Forever [Official Video]](http://i.ytimg.com/vi/nki9ZTF9Uls/mqdefault.jpg)
Skvělý rozhovor o kapele, která mě dost baví. Je to jak říkáte, co člověk, to názor. Řeknu otevřeně, že nemám rád alba, kde převažuje zpěv Pasiho Koskinena. Možná je to tím, že poslouchám hlavně melodeath a bylo to na mě jednoduše už příliš moc. Kdyby zůstal, už si je neposlechnu. Pro mě bylo požehnáním, že odešel a Tomi Joutsen naopak spásou. Skvělý, variabilní hlas, charismatický frontman. Když jsem byl blahé paměti na koncertě v Plzni, kde byli Amorphis společně s Orphaned Land (má další láska), byla to naprostá bomba! Mimochodem stejný setlist jako živák Forging The Land Of Thousand Lakes, což je asi mnou nejposlouchanější deska od Amorphis. Řadová alba? Asi nevím, které mám nejraději - samozřejmě Tales a Elegy, ale rovněž nové nahrávky těchto songů s Tomim Magic & Mayhem, ale i novější, zvláště Queen Of Time. Jen Halo mně nějak k srdci nepřirostlo, možná je, jak říkáte, přiliš obyčejné. Ještě musím zmínit sólovku od Esi Holopainena Silver Lake a zvláště song Storm, nádhera, zpívaná Håkanem Hemlinem.
Silver Lake je naprostá nádhera 🙂
Paráda! Amorphis je jedna z kapel, které mají vzácně vyrovnanou diskografii s několika vrcholnými díly...Elegy, Tuonela, Under The Red Cloud, Circle... Nejraději mám období s Joutsenem, perfektní zpěvák. Skvělé je i album No Stars Upon The Bridge od Hallatar.
Elegy je jednoznacne vrchol tvorby Amorphis. Aj ked mam skoro rovnako rad aj Tales from the thousand lakes, Elegy je genialna nahravka. Pasi Koskinen tam sadol skvele, nezabudnutelne chytlave melodie, kusok tvrdosti tam stale ostal zachovany, dobre skladby tam zlozil aj novy klavesak Rantala, zaverecna akusticka verzia My kantele je dechberoucí krasna. Tuonela je tiez vyborna, potom uz som to prestal sledovat, lebo to bolo stale dookola to iste.
Jedna z mých top finských kapel - Elegy je přelom, první alba nostalgická záležitost, celkem vyrovnaná diskografie, Privileg je pro mne jedna z top oldschool death metal pecek 🤘🤘🤘 Silver lake je moc fajn deska 👍
Za mě první dvě alba TOP👍💪
A co takhle něco o Edge of Sanity? Dan Swanö?
Jak zde psali někteří. V roce vydání Elegy mi bylo 16 let, takže hudebně - formativní období. Pak jsem to přestal sledovat. Na nový komerční pop/folk metal jsem musel zkousnout, ale vlastně v pohodě. 😊
1. Tales From The Thousand Lakes
2. Elegy
3. The Karelian Isthmus
4. Tuonela
......po Tuonela som ich prestal sledovať ....nový spevák a iný zvuk ma nenadchol . Občas som zachytil nejaký singel ale to je asi tak všetko 😎......
ja mám rád tú novodobejšiu tvorbu od nich čiže od albumu Eclipse a vyššie, ale sú obdobia kedy si pustím aj staršiu tvorbu nemajú žiaden vyslovene zlý album
19 let, měl jsem šortky👍👍👍
17 let, neměl jsem šortky.
Spravte Opeth
Ne....prvotina❤
Ty brďo Amorphis mám rád ale ne bez výtek.Ne každé album mě uplně oslovilo.Každopádně příště třeba rozbor takových KATATONIA...ty jsou mi o dost blíž.Jinak ale super rozbory.