Na suchú hnilobu používam postrek na list Florasin calcium plus. Je to účinné. Toho roku nemám vôbec suchú hnilobu. Minulý rok mi zničila veľkú časť úrody. Používam aj na papriku. Krásna záhradka 👍.
Děkuji, já jsem nechtěl stříkat preventivně, ale jen v případě potíží a trochu se mi to u některých odrůd vymstilo. Příští rok to budu dělat jako vloni, jiné hnojení i zálivka.
Moc pěkné .Máme to stejné .Já letos taky o mín plodů než loni .Není to strašný ale příště budu dělat jinak .Měla jsem stejné sazenice jako vy .Tak že podle toho to vypadá .No však příště se nám to oboum určitě vydaří .Mějte se fajn a skvělou urodu .A dobrou chut🍅🍅🍅A eště něco já ty semena nenechala předklíčit .To už dělat nebudu .A semena která byla v pudě z lonska .Tak rajčata jedou jako bůázen .Zajímavé🍅
Já předklíčit nenechávám a je to v pohodě. Vždy můžete dávat po 2 semínkách a vyjednotit. Já jsem zanedbal první měsíc a to byl problém, už to nešlo dohnat. Jinak jsem ale spokojenej, chuťově jsou super.
Děkuji za Vaše zkušenosti s rajčaty. Taky jsme odzkoušeli více odrůd. Nejvíce se nám zatím osvědčili Resibelly, které odolávají velmi dobře praskání, hnilobě i plísni. Jen jsou trochu kyselejší. Letos jsme zkoušeli i keříčkové Ostravské rané a ty částečně praskali (počasí bylo letos víc chladné a deštivé), ale jinak jsou chuťově velmi dobré. A příští rok bych ráda vyzkoušela cherry rajčátka Primabelly, které by měli být taky velmi odolné a sladké, Dorenia a Donatellina. Snažím se záměrně vybírat rajčata odolné, abych si tím zkusila zajistit úrodu.
Já už začínám plánovat další sezónu, takže už jsem koupil jedny cherry, odolná plísni od Dobrá semena a určitě chci zkusit Tygrino od Semo. Pak určitě Delicano F1 a něco z těch letošních + zase něco úplně nové. Letos je opravdu sezóna za všechny prachy.
@@zahradavemeste Snadná teda není. U nás už třetí vlna chladu a deště. Na plíseň dělám odvar z přesličky a zatím nám to funguje. Získáváme nové zkušenosti a učíme se se smířit z některými možnostmi, které nejdou změnit....Úrodu máte podle videí krásnou a je bezva, když takto zkušenosti sdílíte. Hodně jsem se poučila z videa o sklizni melounů a letos doufám, že sklidíme zralé a chutné.
@@esterpensimusova9051 Odvar z Přesličky rolní je super a velmi účinný. Sezóna je taková divná, takže úroda není jako v minulých letech. Melouny jsem dával o měsíc později a je to vidět. Čekám na 4 plody, ale žádná sláva to nebude.
@@zahradavemeste Přeji, ať je co nejlepší, jak je to za daných okolností možné. U nás je tato třetí sezóna, kterou prožíváme nejlepší. A tak si nedovedu představit, jaká by byla, kdyby byli lepší podmínky. Vodních melounů máme na možné dozrání 7 ( loni všechny nedozrály) a cukrové jsem všechny kvůli plísni musela vyhodit.
21:00 Sweet Fountain F1 - Sladká Fontána je indeterminantní cherry odrůda ruské agrofirmy Poisk. Rajče je to rané, plody jsou nádherně červené, mají oválný tvar s malým nosíkem a váží kolem 20g. Chuťově jsou vynikající a hlavně hodně sladké, Rajčátka mají pevnější slupku, při stisku jemně pruží, nepraskají a při kousnutí příjemně křupnou.
Děkuji. Přiznám se, že jsem je nijak zvlášť nezkoumal a dal na doporučení paní. Všechna ta rajčata jsou v pohodě, ale ty žíhané odrůdy nám chutnají víc.
@@zahradavemeste Také stále hledám nová rajčata, abych již nemusel pěstovat 40 letá rajčata starty F1. Proto mne zajímá kdejaký postřeh a zkušenost. Z vašich rajčat bych ale vyzkoušel pouze Blumko, protože ho prodává SEMO a je nehybrid, což mimo chuti, růstu a dalších také preferuji. Hezký sic děštivý den. 🙂
@@zahradavemeste Mimochodem jste tam hovořil o nějakkém sladkém rajčeti. V loni jsem dělal ILDI. žluté rajče fádně sladké až odporně sladké. Já si dokonce rajčata lehce podrhuji, aby byla lehounce nedozrálá ( cca 5 dní před dozráním ) Tak mi chutnají nejvíc, ale každý preferuje své chutě a choutky a že je takový výběr rajčat je jen dobře. Jenom kdo to má zkoumat a pěstovat na zkoušku 😲
@@oktipy Já měl na mysli žluté hruškové, jmenuje se tuším Perun. Je to sladké, ale úplně bez chuti. Roste a plodí jako blázen, ale to je vše. Pokud mě doma nedonutí,tak ho už nikdy pěstovat nebudu.
Zdravím, jednou jsem se dočetl že rajče při vysokých teplotách špatně vstřebává vápník, takže to může být tím, já letos s tím problém nemám oproti loňsku.Ty drvodělky klidně natáčejte pořád jsou moc krásný, u nás nic takovýho nemáme. Vlastní zelenině zdar. 🙂🍅👍
Děkuji, taky bych si vsadil na ty úporný vedra, ale chtěl jsem zmínit těch příčin více. Vloni byly podmínky mnohem lepší, letos je to takové na ... Drvodělky jsou moji nejoblíbenější návštěvníci a ještě ty krásné ještěrky.
Jak nedokážou přijmout z nějakýho důvodu? Ten důvod je celkem jasnej a jednoduchej. Problém je v tom, že rostliny z čeledi lilkovitých vážou silně sodík, který blokuje příjem vápníku. Jde to vyřešit i v půděa poměrně jednoduše. Jedním způsobem může být úprava ph půdy. A druhým je zvyšování vápníku v půdě nějakým organickým hnojivem, jmenuje se Calmag. Vyrábějí ho všechny možný firmy, ale mají ho většinou jen v nějakém growshopu, protože se zaměřují na trochu jinou klientelu než obyčejný zahrádkáře. Musí se to používat už během růstové fáze, hned jak to člověk přesadí. Respektive ono to u těch rajčat vyřeší ten problém, i když už se objeví, problém je, že rajčata většinou pěstujeme v omezeném čase.
Těch důvodů bude asi víc než jen nedostatek v půdě, nemyslíte? Ten vápník se do špiček plodů nedostane z důvodu jeho špatné pohyblivosti v rostlině, takže se to stane i v případě, že ho je v půdě dost. Zabere jen aplikace na listy. Letos budu rozhodně nějakou formu vápníku do půdy aplikovat, takže uvidím rozdíly.
@@zahradavemeste Obsah vápníku v sušině se v rostlinách pohybuje v rozmezí 0,4-1,5% v závislosti na druhu rostliny, orgánu a jeho stáří. Jeho obsah je však hlavně závislý na jeho hladině v půdním roztoku. Koncentrace vápníku v půdním roztoku je asi 10x vyšší než K+, ale příjem Ca je obvykle nižší než K. Vápník je přijímán ve formě Ca2+ aktivně kořeny pomocí elktrochemického gradientu přes biolgické membrány. Nízké koncentrace vápníku (0,005-0,05 mM) jsou přijímány pod metabolickou kontrolou, zatímco vysoké (5-20 mM) pasivně. Přijatý vápník je translokován xylémem. Transport vápníku je však velmi omezen, protože je značně adsorbován anionty a v tom je právě problém se sodíkem, který je rovněž transportován xylémem a ten pak blokuje příjem příjem nejen Ca, ale taky K a Mg. Velkým problémem u těch nových rajčat je v tom, že jsou extrémně přešlechtěný. Hlavně ty semenářský firmy, hlavně tady v ČR nedělají žádnou vědu. Tak jak oni šlechtí ty rostliny, tak tak to dokáže i člověk v domácím prostředí. Jejich cílem je hlavně co nejvíc prodávat ty semena a aby měli, co největší výnos a ideálně v 1. generaci, aby to právě mohli neustále znovu a znovu prodávat. My, co děláme tu skutečnou vědu proto nemáme tyhle firmy rádi. Oni se totiž navíc krásně doplňují s těmi firmami, co prodávají tyhle hnojiva pro zahrádkáře, což ve finále je to jedno, je to business jako každej jinej, akorát tím trošku ničej přírodu a hlavně genetiku rostlin. I třeba rezistence proti plísní je poměrně jednoduše řešitelná především v prevenci dodáváním křemíku, který rajčata přijímají celkem málo, pokud je ho v půdě standartní množství, což v ŘR prakticky není nikde. Dá se to řešit přimícháním křemeliny nebo zase existují další organické produkty, třeba Advanced Nutrients Rhino Skin, ale to je hodně drahé. Každopádně když budete dodávat křemík, tak bude mít rezistentní rostliny proti houbám a jiným chorobám, ale taky budete mít pevné stonky a větve a rostlina bude odolná proti větru, ale taky chladu nebo přehřívání rostliny.
@@bonnet1810 O křemíku jsem už několikrát četl zajímavé články a musím říct, že o aplikaci křemeliny jsem uvažoval už vloni. Já mám problém, že si nikdy nepamatuju, který prvek se v čem rozpouští a jaký jiný blokuje, to je nad moje chápání. Nejsem farmář, jen mě baví zkoušet nové a nové věci, různá hnojiva, ale nejlépe přírodní, abych právě půdu obohacoval o humus a udržel v ní život. Lít tam kristalon nebudu, ani kdyby mi ho posílali zadarmo. Vápník s hořčíkem mám nachystaný na aplikaci na jaro při výsadbě, tu křemelinu musím ještě promyslet.
Já budu semenařit maximálně pro sebe, nemohu zaručit kvalitu osiva ani odrůdovou čistotu. Semínka se dost nabízí na FB ve skupině Rajčata pěstování, ale i na tohle téma časem natočím video. Nezlobte se, ale nikomu nechci dávat něco, kde nemůžu zaručit požadovanou kvalitu.
Příští rok budu zkoušet odrůdy Harzfeuer a Hildares a Start samozřejmě nemůže chybět.Na černou suchou hnilobu používám popel ze dřeva už při předpěstovéní do truhlíku a poté na trvalé stanoviště každé rostlině menší hrst a suchou hnilobu jsem nikdy neměl,pro mě byla velký problém plíseň to jsem vyřešil koupí foliovníku.
Já možnost skleníku ani fóliáku nemám, bohužel. Vloni jsem hnojil slepičinci a suchou hnilobu nemél, letos jíchou a dost se projevuje. To je pro mě jasná odpověď. Popel taky používám, i v průběhu sezóny.
Asi to bylo genetikou, ale jisté to není. Napadla mě varianta dwarf odrůdy, ale když jsem se na ně ptal, tak jsou prý tyčková. Vzrůstnost je závislá na odrůdě, některé jsou vysoké jen třeba do 150 cm. Budu moc rád za váš názor.
Většina odrůd, u kterých jste měl problém s výškou, jsou hybridy. Těžko říct, kolikátý rok je paní semenaří, může to být F2, nebo klidně F5. To by taky mohl být důvod.
To je samozřejmě možné nebo pravděpodobné, ale problém to pro mě není. Rajčata jsou vynikající a po mé letošní zkušenosti se semeny cuket, ze kterých vyrostly 2 úplně jiné rostliny to řešit nebudu. Trošku mě štvou ty chybějící vrcholy, ale jinak jsem moc spokojenej.
Já bych trávou mulčoval, ale skoro žádnou nemám. Zahrada je mala a skoro samý záhon. Dělám mulč jen z kompostu, ale kdyby byl přikrytý trávou, nemusel bych zalévat skoro vůbec.
to s tými stratenými vrcholmi sa mi občas stáva a u rôznych odrôd,netuším ani ja prečo,a suchá hniloba sa mi najčastejšie objaví na podlhovastých plodoch,tento rok mi neskoro červenejú,sú na plnom úpeku,suseda ich má pod marhuľou,za skleníkom,nahusto v kvetináčoch a krása...🤔
Bez vrcholu som mala dva roky po sebe jednu sadzenicu, po druhom kvetenstvw na konci mala ako keby margaretu z kvetov, uplne zrastene, nic z toho nebolo. Nemala ani pol metra
@@tabletikmaminkin5229 Mě se to stalo asi tak u 1/3 rostlin. U některých to může být odrůdová záležitost, genetická mutace nebo nějaký problém v pěstebních podmínkách.
Na suchú hnilobu používam postrek na list Florasin calcium plus. Je to účinné. Toho roku nemám vôbec suchú hnilobu. Minulý rok mi zničila veľkú časť úrody. Používam aj na papriku. Krásna záhradka 👍.
Děkuji, já jsem nechtěl stříkat preventivně, ale jen v případě potíží a trochu se mi to u některých odrůd vymstilo. Příští rok to budu dělat jako vloni, jiné hnojení i zálivka.
super!!!👍👍👍
Děkuji.
Moc pěkné .Máme to stejné .Já letos taky o mín plodů než loni .Není to strašný ale příště budu dělat jinak .Měla jsem stejné sazenice jako vy .Tak že podle toho to vypadá .No však příště se nám to oboum určitě vydaří .Mějte se fajn a skvělou urodu .A dobrou chut🍅🍅🍅A eště něco já ty semena nenechala předklíčit .To už dělat nebudu .A semena která byla v pudě z lonska .Tak rajčata jedou jako bůázen .Zajímavé🍅
Já předklíčit nenechávám a je to v pohodě. Vždy můžete dávat po 2 semínkách a vyjednotit. Já jsem zanedbal první měsíc a to byl problém, už to nešlo dohnat. Jinak jsem ale spokojenej, chuťově jsou super.
Ráda vás sleduji a pravdou je že se hodně ponaučím ❤
Děkuji, to jste mě potěšila.
Ibysek máte také krasny,preji hlavne zdraví ❤️ do příští prace,praci na zahradě,take mám.
Děkuji, je parádní. Vždy ho úplně oberu a on pak takhle obrazí a je plný květů.
Děkuji za Vaše zkušenosti s rajčaty. Taky jsme odzkoušeli více odrůd. Nejvíce se nám zatím osvědčili Resibelly, které odolávají velmi dobře praskání, hnilobě i plísni. Jen jsou trochu kyselejší. Letos jsme zkoušeli i keříčkové Ostravské rané a ty částečně praskali (počasí bylo letos víc chladné a deštivé), ale jinak jsou chuťově velmi dobré. A příští rok bych ráda vyzkoušela cherry rajčátka Primabelly, které by měli být taky velmi odolné a sladké, Dorenia a Donatellina. Snažím se záměrně vybírat rajčata odolné, abych si tím zkusila zajistit úrodu.
Já už začínám plánovat další sezónu, takže už jsem koupil jedny cherry, odolná plísni od Dobrá semena a určitě chci zkusit Tygrino od Semo. Pak určitě Delicano F1 a něco z těch letošních + zase něco úplně nové. Letos je opravdu sezóna za všechny prachy.
@@zahradavemeste Snadná teda není. U nás už třetí vlna chladu a deště. Na plíseň dělám odvar z přesličky a zatím nám to funguje. Získáváme nové zkušenosti a učíme se se smířit z některými možnostmi, které nejdou změnit....Úrodu máte podle videí krásnou a je bezva, když takto zkušenosti sdílíte. Hodně jsem se poučila z videa o sklizni melounů a letos doufám, že sklidíme zralé a chutné.
@@esterpensimusova9051 Odvar z Přesličky rolní je super a velmi účinný. Sezóna je taková divná, takže úroda není jako v minulých letech. Melouny jsem dával o měsíc později a je to vidět. Čekám na 4 plody, ale žádná sláva to nebude.
@@zahradavemeste Přeji, ať je co nejlepší, jak je to za daných okolností možné. U nás je tato třetí sezóna, kterou prožíváme nejlepší. A tak si nedovedu představit, jaká by byla, kdyby byli lepší podmínky. Vodních melounů máme na možné dozrání 7 ( loni všechny nedozrály) a cukrové jsem všechny kvůli plísni musela vyhodit.
❤@@zahradavemeste ❤
21:00 Sweet Fountain F1 - Sladká Fontána je indeterminantní cherry odrůda ruské agrofirmy Poisk. Rajče je to rané, plody jsou nádherně červené, mají oválný tvar s malým nosíkem a váží kolem 20g. Chuťově jsou vynikající a hlavně hodně sladké, Rajčátka mají pevnější slupku, při stisku jemně pruží, nepraskají a při kousnutí příjemně křupnou.
Děkuji. Přiznám se, že jsem je nijak zvlášť nezkoumal a dal na doporučení paní. Všechna ta rajčata jsou v pohodě, ale ty žíhané odrůdy nám chutnají víc.
@@zahradavemeste Také stále hledám nová rajčata, abych již nemusel pěstovat 40 letá rajčata starty F1. Proto mne zajímá kdejaký postřeh a zkušenost. Z vašich rajčat bych ale vyzkoušel pouze Blumko, protože ho prodává SEMO a je nehybrid, což mimo chuti, růstu a dalších také preferuji. Hezký sic děštivý den. 🙂
@@zahradavemeste Mimochodem jste tam hovořil o nějakkém sladkém rajčeti. V loni jsem dělal ILDI. žluté rajče fádně sladké až odporně sladké. Já si dokonce rajčata lehce podrhuji, aby byla lehounce nedozrálá ( cca 5 dní před dozráním ) Tak mi chutnají nejvíc, ale každý preferuje své chutě a choutky a že je takový výběr rajčat je jen dobře. Jenom kdo to má zkoumat a pěstovat na zkoušku 😲
@@oktipy Já měl na mysli žluté hruškové, jmenuje se tuším Perun. Je to sladké, ale úplně bez chuti. Roste a plodí jako blázen, ale to je vše. Pokud mě doma nedonutí,tak ho už nikdy pěstovat nebudu.
Zdravím, jednou jsem se dočetl že rajče při vysokých teplotách špatně vstřebává vápník, takže to může být tím, já letos s tím problém nemám oproti loňsku.Ty drvodělky klidně natáčejte pořád jsou moc krásný, u nás nic takovýho nemáme. Vlastní zelenině zdar. 🙂🍅👍
Děkuji, taky bych si vsadil na ty úporný vedra, ale chtěl jsem zmínit těch příčin více. Vloni byly podmínky mnohem lepší, letos je to takové na ... Drvodělky jsou moji nejoblíbenější návštěvníci a ještě ty krásné ještěrky.
Jak nedokážou přijmout z nějakýho důvodu? Ten důvod je celkem jasnej a jednoduchej. Problém je v tom, že rostliny z čeledi lilkovitých vážou silně sodík, který blokuje příjem vápníku. Jde to vyřešit i v půděa poměrně jednoduše. Jedním způsobem může být úprava ph půdy. A druhým je zvyšování vápníku v půdě nějakým organickým hnojivem, jmenuje se Calmag. Vyrábějí ho všechny možný firmy, ale mají ho většinou jen v nějakém growshopu, protože se zaměřují na trochu jinou klientelu než obyčejný zahrádkáře. Musí se to používat už během růstové fáze, hned jak to člověk přesadí. Respektive ono to u těch rajčat vyřeší ten problém, i když už se objeví, problém je, že rajčata většinou pěstujeme v omezeném čase.
Těch důvodů bude asi víc než jen nedostatek v půdě, nemyslíte? Ten vápník se do špiček plodů nedostane z důvodu jeho špatné pohyblivosti v rostlině, takže se to stane i v případě, že ho je v půdě dost. Zabere jen aplikace na listy. Letos budu rozhodně nějakou formu vápníku do půdy aplikovat, takže uvidím rozdíly.
@@zahradavemeste Obsah vápníku v sušině se v rostlinách pohybuje v rozmezí 0,4-1,5% v závislosti na druhu rostliny, orgánu a jeho stáří. Jeho obsah je však hlavně závislý na jeho hladině v půdním roztoku. Koncentrace vápníku v půdním roztoku je asi 10x vyšší než K+, ale příjem Ca je obvykle nižší než K. Vápník je přijímán ve formě Ca2+ aktivně kořeny pomocí elktrochemického gradientu přes biolgické membrány. Nízké koncentrace vápníku (0,005-0,05 mM) jsou přijímány pod metabolickou kontrolou, zatímco vysoké (5-20 mM) pasivně. Přijatý vápník je translokován xylémem. Transport vápníku je však velmi omezen, protože je značně adsorbován anionty a v tom je právě problém se sodíkem, který je rovněž transportován xylémem a ten pak blokuje příjem příjem nejen Ca, ale taky K a Mg.
Velkým problémem u těch nových rajčat je v tom, že jsou extrémně přešlechtěný. Hlavně ty semenářský firmy, hlavně tady v ČR nedělají žádnou vědu. Tak jak oni šlechtí ty rostliny, tak tak to dokáže i člověk v domácím prostředí. Jejich cílem je hlavně co nejvíc prodávat ty semena a aby měli, co největší výnos a ideálně v 1. generaci, aby to právě mohli neustále znovu a znovu prodávat. My, co děláme tu skutečnou vědu proto nemáme tyhle firmy rádi. Oni se totiž navíc krásně doplňují s těmi firmami, co prodávají tyhle hnojiva pro zahrádkáře, což ve finále je to jedno, je to business jako každej jinej, akorát tím trošku ničej přírodu a hlavně genetiku rostlin. I třeba rezistence proti plísní je poměrně jednoduše řešitelná především v prevenci dodáváním křemíku, který rajčata přijímají celkem málo, pokud je ho v půdě standartní množství, což v ŘR prakticky není nikde. Dá se to řešit přimícháním křemeliny nebo zase existují další organické produkty, třeba Advanced Nutrients Rhino Skin, ale to je hodně drahé. Každopádně když budete dodávat křemík, tak bude mít rezistentní rostliny proti houbám a jiným chorobám, ale taky budete mít pevné stonky a větve a rostlina bude odolná proti větru, ale taky chladu nebo přehřívání rostliny.
@@bonnet1810 O křemíku jsem už několikrát četl zajímavé články a musím říct, že o aplikaci křemeliny jsem uvažoval už vloni. Já mám problém, že si nikdy nepamatuju, který prvek se v čem rozpouští a jaký jiný blokuje, to je nad moje chápání. Nejsem farmář, jen mě baví zkoušet nové a nové věci, různá hnojiva, ale nejlépe přírodní, abych právě půdu obohacoval o humus a udržel v ní život. Lít tam kristalon nebudu, ani kdyby mi ho posílali zadarmo. Vápník s hořčíkem mám nachystaný na aplikaci na jaro při výsadbě, tu křemelinu musím ještě promyslet.
Krásna úroda. Semienka paradajok super exotc som hľadala v predajniach aj internetových, ale žiadna ich neponúka. Je možné kúpiť si od vás?
Já budu semenařit maximálně pro sebe, nemohu zaručit kvalitu osiva ani odrůdovou čistotu. Semínka se dost nabízí na FB ve skupině Rajčata pěstování, ale i na tohle téma časem natočím video. Nezlobte se, ale nikomu nechci dávat něco, kde nemůžu zaručit požadovanou kvalitu.
tu bazalku máte ze semínek a nebo rozděláváte koupený trs? mě tedy nic moc,máte ji krásnou a pesto je super
Koupil jsem 3 bazalky v Kauflandu nebo Lídlu a roztrhal od sebe. Stačí pořádně prolít vodou a jde to pěkně oddělit.
Příští rok budu zkoušet odrůdy Harzfeuer a Hildares a Start samozřejmě nemůže chybět.Na černou suchou hnilobu používám popel ze dřeva už při předpěstovéní do truhlíku a poté na trvalé stanoviště každé rostlině menší hrst a suchou hnilobu jsem nikdy neměl,pro mě byla velký problém plíseň to jsem vyřešil koupí foliovníku.
Já možnost skleníku ani fóliáku nemám, bohužel. Vloni jsem hnojil slepičinci a suchou hnilobu nemél, letos jíchou a dost se projevuje. To je pro mě jasná odpověď. Popel taky používám, i v průběhu sezóny.
to je úrodička a těch druhů,čím máte prosím přichycené k tý tyčce,myslím to modré?
Na vázání všeho používám vinařskou vázací špagetu. Kupuju ji v BS Vinařské potřeby ve Slatině.
@@zahradavemeste děkuji
Dobrý den,už jste přišel na to,proč jste měl nektera ta rajčata tak nízká?Něco mě totiž napadlo,co může být duvodem.
Asi to bylo genetikou, ale jisté to není. Napadla mě varianta dwarf odrůdy, ale když jsem se na ně ptal, tak jsou prý tyčková. Vzrůstnost je závislá na odrůdě, některé jsou vysoké jen třeba do 150 cm.
Budu moc rád za váš názor.
Většina odrůd, u kterých jste měl problém s výškou, jsou hybridy. Těžko říct, kolikátý rok je paní semenaří, může to být F2, nebo klidně F5. To by taky mohl být důvod.
@@lenkakopecka4283 Ano, to je rozhodně víc než možné. Jediná věc mě zaráží, že jí se to nestalo.
Vypadá to že se to té paní všechno mezi sebou pokřížilo
To je samozřejmě možné nebo pravděpodobné, ale problém to pro mě není. Rajčata jsou vynikající a po mé letošní zkušenosti se semeny cuket, ze kterých vyrostly 2 úplně jiné rostliny to řešit nebudu. Trošku mě štvou ty chybějící vrcholy, ale jinak jsem moc spokojenej.
vyzkoušej příští rok namulčovat 10 cenitmetrů zavadlou trávou a na to 10 centi štěpky.Mulč dělá divy u všech rostlin.
Já bych trávou mulčoval, ale skoro žádnou nemám. Zahrada je mala a skoro samý záhon. Dělám mulč jen z kompostu, ale kdyby byl přikrytý trávou, nemusel bych zalévat skoro vůbec.
to s tými stratenými vrcholmi sa mi občas stáva a u rôznych odrôd,netuším ani ja prečo,a suchá hniloba sa mi najčastejšie objaví na podlhovastých plodoch,tento rok mi neskoro červenejú,sú na plnom úpeku,suseda ich má pod marhuľou,za skleníkom,nahusto v kvetináčoch a krása...🤔
Je to tak, dost záleží na odrůdě. Některé jsou náchylnější a některé méně. V případě zrání taky dost záleží na rannosti odrůdy a termínu výsevu.
Bez vrcholu som mala dva roky po sebe jednu sadzenicu, po druhom kvetenstvw na konci mala ako keby margaretu z kvetov, uplne zrastene, nic z toho nebolo. Nemala ani pol metra
@@tabletikmaminkin5229 Mě se to stalo asi tak u 1/3 rostlin. U některých to může být odrůdová záležitost, genetická mutace nebo nějaký problém v pěstebních podmínkách.