EBEN-EMAEL: NEDOBYTNÁ PEVNOST!⚔️💥🏰...Byla pokořena jediného dne
HTML-код
- Опубликовано: 2 ноя 2023
- Tato mohutná pevnost měla pověst nezdolatelné a nepokořitelné vojenské stavby. Když v roce 1940 dosedlo přibližně 90 mužů por. Witziga a vyskákalo z kluzáků, dokázalo zlikvidovat belgický odpor za méně než celý jeden den.
00:28 NĚMEČTÍ VÝSADKÁŘI
05:06 PEVNOST EBEN-EMAEL
09:43 NĚMECKÝ PLÁN
13:45 "ŽULA" PŘISTÁLA
Fantastický výkon Nemeckých výsadkárov
Spíš ooobrovská klika momentu překvapení. /Filip/
@@valcast Ja o Tom niečo viem,slúžil som u výsadkárov v Prostejove ako zástupca veliteľa SHPZ ,II trieda vysadkara, II trieda prieskumnika
@@timotkraushuber3034copak o tom víte sloužil jste v roce 1940 u německých výsadkářů když tu pevnost obsadili tak to vám už musí být tak 100 let 🤭✌️
Zase pecka. Díky
Zdravím a děkuji. Mé oblíbené téma fortifikace v boji. Perfektně zpracováno. Plynule vyprávění. 👍👍👍
Že jo! Zas něco nového. /Filip/
Super 👍 děkuji
Děkuji za tvé video a za tvou tvorbu, teď jsi trefil pěkné téma 🤗
Díky :) /Filip/
Jednu věc těm Němcům zapřít nelze. Ten smysl pro detail a preciznost.
To je fakt. /Filip/
Bejvávalo
Musím se tady opět opakovat. Jako vždy naprosto skvělé zpracování,super, díky 👍
Díky ;) /Filip/
♥
Díky.Tohle bylo velice zajímavé.O německých výsadkařích mě už jako malému klukovi vypravěl táta a když mě dal přečíst knihu Hodina mrtvých očí,byla na dlouho mou nej.Povinný školní film "A jitra jsou zde ticha" jsem shlédnul se značnou nelibostí a za mé vyjádření k němu napochodoval táta k ředitelce😂.
Tak ale taky Harry Thürk, že jo, klasa. Ještě Günther Hoffee a nebo novější Leo Kessler ;) /Filip/
Od Leo Kesslera jsem četl o pluku SS Wotan,který snad doopravdy ani v divizích Waffen SS nikdy nebyl,ale jinak dobré čtení.Zajímavé bylo niové zpracování filmu A jitra jsou zde tichá,kde mají výsadkáři insignie SS,ale co já vím,tak Waffen SS,žádné výsadkové jednotky neměla.Každopádně za Eben Emael dík.Dobrá volba.
Jojo, Hodina mrtvých očí... nezapomenutelné... A jitra jsou zde tichá byl docela dobrej film, když odhlédneme od té propagační nálože. Knihy od Kesslera mě nebavějí. Nějak se do nich nemůžu včíst. Nevím, jestli to je tím, že jsem jakožto normalizační dítě hluboce indoktrinován dehumanizací Němců za 2 sv. v., nebo jestli je to spisovatelem (stereotypní postavy, nudnej děj) nebo překladem. Spousta lidí má Kesslera rádo, tak jsem asi divnej
Jako vždy to nemá chybu ❤
Děkuji za opět skvěle zpracované video.Zajímavé postřehy a velmi dobrá znalost.
Bez milionu zdrojů to ale stejně nejde. /Filip/
Fildo tak tohle je fenomenální dokument, tohle by krom němců nikdo nedokázal!
Ale furt čekám tu Moskvu
Já tu Moskvu chystám, ale pořád mi vyskakují mnohem zajímavější témata, o kterých se třeba zase tak často nemluví. /Filip/
Tak třeba vylodění u Dieppe, to je zrovna téma o kterém se moc nemluví.
Stejně jako o úmluvě italských gangsterů a amerických zpravodajců během italského tažení. To je moc zajímavé. /Filip/
Operace Bruntál - Unternehmen Freudenthal - byla provedena pouze jako pozemní útok, žádní FJ neskákali, pouze přistáli u Bruntálu - viz. kniha Souboj bez vítěze
Aha, díky. Já jsem myslel, že právě rovnou seskočili, ale i tak by to dopadlo průšvihem. /Filip/
@@valcast Jo, to je právě známý historický výmysl. V případě války by tato akce byla 1. Kréta, ale to je to KDYBY 😞
Mně to je jasný. Ale právě někde (byl to nějaký článek, ne knížka) se psalo, že i když byla operace Freudenthal provedena v odlehčeném režimu, můžeme říci testovacím, stejně to byl průšvih. /Filip/ @@icetigerCZ
@@valcast jo jo, Němci nevěděli o dostavěném druhém sledu LO a počítali s tím, že palebné vějíře prvního sledu budou otočeny spíš směrem do předpolí - čili nebude problém se k nim dostat z týlu ačkoliv opak byl pravdou (první sled měl spíš boční až kosé palby směrem do týlu ke druhému sledu - kvůli ochraně střílen proti čelní palbě nepřítele).
Děkuji opět parádní výlet do časů historie. Při zpětném pohledu v podstatě základy dnešních válek. Historie nás může tolik naučit
Eben-Emael ... to by mohlo být o tý belgický pevnosti co tam Němci přistáli s kluzáky. Jo, jo ... Jooo je to ono. V podstatě první "commandos"
Když ta Belgie. Jsem milovníkem SABATON. Jejich píseň Resist and bite o 40 puškách a německé armádě je, když jsem četl lyric až dech beroucí.
Hodně dobrý.to musí uznat každý.ti kluci na to cvičili,žádná rychlokvaška.klobouk dolů.no jo s odstupem času?...dnes,uvidíme kterou cestou se vydat.valkaste výdrž.mm.
Díky. Ano, útok na Eben-Emael se skutečně připravoval dost pečlivě. /Filip/
Díky za zajímavé video, nectěl by jsi natočit video o Opavsko-Ostravské operaci?
Mělo být letos, ale zazdila to jiná témata. /Filip/
Sověti výsadkáře ''vymysleli'' a rozvinuli jako první,potom je v rámci čistek v RA zlikvidovali a když je v roce 1941 potřebovali (výsadky do týlu při operaci Barbarossa) tak neměli žádné...video super
To je takový tradiční ruský smolík, který se opakuje mnohkrát jinak. Zejména kolem 41. roku. /Filip/
😀👍
To je další pitomost, výsadkové útvary nebyli nikdy zrušeny, ovšem ve chvíli kdy RA ustupovala bylo poněkud nesmyslné vysazovat je kamsi do týlu když by se od nich vzdalovali tím ústupem. Sovětské výsadkové jednotky byly nasazeny nakonec jako pěchota, protože je ani nebylo třeba někam vysadit a také by byl problém ve chvíli kdy měli němci převahu ve vzduchu přepravovat letecky. Pro výsadky se v letech 1935 - 41 používaly bombardéry TB-1 a TB-3 což by bylo dost sebevražedné vyslat je někam v té době. Později za války byly výsadky z Li-2 tedy licenční Dakoty, Sověti nikdy výsadkáře nezrušili a na rozdíl od němců měli i lepší padáky, takže jejich výsadkáři skákali i se zbraněmi, Němci díky nesmyslným padákům skákali jen s pistolemi a zbraně museli najit v kontejnerech shozených s nimi.
No ono to není tak docela pravda. Sověti je chystali k velikému nasazení směr na západ. Jenže když Adolf Josifa předešel jen o pár měsíců, byla výsadková pěchota úplně k ničemu, protože k obraně se zrovna moc nehodí. Nebo ne tak, jak byla navržena. Čili jim nezbylo než bojovat coby pěchota... /Filip/
Kromě zmíněných státu, budovali betonové opevnění i Italové, Švýcaři (též nevyzkoušeno), Švédi, Jugoslávie, Rumunsko, Polsko, Španělsko, Bulharsko, Finsko. Během války též Maďaři vybudovali nějaké bunkry.
Ono by člověk sotva našel stát, kde by nějaké to opevnění vůbec nevzniklo... /Filip/
@@valcast Do začátku druhé světové války: Rakousko a Maďarsko.
Když už jsme u těch výsadkářu tak mohl by být díl o masakru Rudých d'ablů u Arnhemu ? nebo třeba o Operaci Varsty která proběhla skoro na konci války ?
Možná později, nebo nějak začátkem roku :) /Filip/
Operace Varsity se mě vybavuje - vyhodnocena jako úspěšná, výsadkáři dosáhli všech operačních cílů, nicméně si popletli výsadkové zóny, nahopkali si na hlavy a přestože bojové operace proběhly téměř bez výstřelu, obě divize měly 2000 mužů ztráty? To by možná stálo za rozbor
Zajímavé je když sem tam byl a vidíš ty obrovské chodby a ten celkoví komplex který je proti naším obrovský.
No tak třeba Bouda taky není nejmenší. /Filip/
@@valcast Proti tomuhle je to prcek. Podobně jako velké pevnosti Maginotky. My si malujeme jak byly naše pevnosti velké, ale to je pravda jen v našich podmínkách, v porovnání třeba s Maginotkou to jsou sotva střední velikosti. Projel jsem těch pevností docela hodně a opravdu tady je to na několik hodin pokud máš soukromou prohlídku s někým z místních fandů. Navíc na rozdíl od našich jsou ty pevnosti dostavěné včetně výsuvných věží.
Já jsem se na pár pevnostech byl taky podívat. Ale tady se mi zdá porovnávat dva systémy, které se moc srovnávat nedají. Naše mýtizované, nehotové a nedokonalé opevnění bylo pouze inspirované Maginotovou linií. Která byla zbudována na mnohem výhodnějším průběhu na jakž takž bránitelné hranici.
ČSR se svojí polohou i stylem průběhu hranic měla pro obranu nejhorší možné předpoklady i pro výstavbu opevnění. Kromě toho, naše opevnění se stavělo později než to francouzské. /Filip/
@@valcast S prvním odstavcem nesouhlasím. S druhým ano. Naše opevnění bylo nedokončené, ale nebylo nedokonalé. Po dokončení by bylo naše těžké opevnění pro německou armádu hodně těžkým oříškem. Při výstavbě našeho opevnění jsme se poučili z chyb a nedostatků, které provázely výstavbu Maginotovy linie do roku 1935. Po zrušení CORFu v roce 1935 už se nestavěly na Maginotově linii obří tvrze. I zde se šetřilo a to velmi výrazně. A toho Němci využili a jejich průlom u Sedanu byl právě na tzv. "Nové frontě" u hranic s Belgií, kde bylo opevnění slabší a v podstatě bez podpory pevnostního dělostřelectva. Ale to, co jsme psal se vlastně vůbec nevztahuje k tématu... Video chválím. Vzhledem k délce je kvalitně zpracované. :)
Díky. Když já jsem j otázce čs. stálého opevnění poměrně kritický. Už jen to "kdyby" je strašně těžké. Pokud bychom do toho tehdy šli - a bezesporu jít měli - muselo by se hrát s tím, co bylo k dispozici. Tzn. nehotová linie s množstvím nedostatků... /Filip/
krásná práce :)
zajímalo by mě jestli je pravda že Kurt Student řekl že kdyby tu pevnost stavěli Češi , nikdy by ji nezdolali .
To bych musel trošku pátrat. Ono ani to čs. opevnění nebylo nezdolné tak jak se o něm šíří strašně moc mýtů. /Filip/
To je skoro jistě báchorky z českých luhů a hájů. jednak ČS opevnění nebylo ani zdaleka dokončeno a už vůbec nebylo vyzbrojeno, nejtěžší zbraní tam byl 4 cm kanon ve střílnách. To že se na našich opevněních cvičili, pokud je to pravda, pak šlo o to, že naše opevnění stejně jako belgické mělo vzor ve francouzské Maginotově linii. Na Eben Emael jsem byl 2x a i když se tam o výsadku mluvilo hodně podrobně (i o zranění Studenta) tak o tomhle se rozhodně nezmiňovali i když jednou s námi byl belgický "bunkrolog" a spoustu srovnání se snažil napasovat na právě na ČS pevnosti. Ovšem ta belgická je opravdu mohutná a prohlídka je docela dlouhá i normálně a pokud se dostanete i do některých míst "pro kamarády" je to pro někoho kdo není vyložený fanda k nepřežití 🙂
Nemyslel belgický kolega to srovnání jen jako čistě příkladné? Ve stylu "naše bunkry vs. vaše bunkry?" /Filip/
Traduje se spousta věcí. Jestli někdo něco řekl, není až tak podstatné. Spíše je důležité, že se naše opevnění projektovalo a stavělo s ohledem na zkušenosti se stavbou hlavně Francouzských opevnění. Na rozdíl od nich byly třeba střílny hlavních zbraní kryté přesahem střechy jako opatření proti bombardování. Před střílnami byly také tzv diamantové příkopy jako opatření proti zasypání střílen zeminou od blízkých zásahů. Vedlejším efektem bylo znesnadnění přístupu ke střílnám a tudíž i použití náloží. Osádky našich opevnění byly také systematicky cvičené v boji mimo opevnění, právě jako protiopatření k takovým útokům. Také se celkem podceňuje výhoda , kterou Němci získali možností nácviku právě na našich pevnostech.
A pevnost se vzdala protože si její generál myslel že je Němci plynulou ale bylo to jenom chlór v záchdech.
Prosím ťa spravíš video o nemeckom útoku cez Ardeny. Myslím ten v 1940. Lebo som sa stretol s názorom že generál Huntzinger viac zlyhal ako to že Nemci predviedli až tak geniálny útok.
Hmmm....nemám to v plánu...Alespoň zatím. /Filip/
+ty kluzáky mohli dosednout přímo na pevnosti protože nahoře byly fotbalové hřiště takže to nebylo zaminované😂
To je největší úlet, postavit si na střeše pevnosti hřiště na fočus prostě :D /Filip/
@@valcast oni to měli aby neotravovali holky ve městě
To nic nemění na tom, že ze vzduchu to muselo být vidět z kilometrové výšky. :D A pokud si někde udělám HŘIŠTĚ, je jasný, že letadlo (malé) tam přistane, tím pádem i kluzák... /Filip/ @@FrantisekDanek
@@valcast To jo oni si to Němci nafotili z civilní linky Berlín-Brusel
@@FrantisekDanekSportem udržovali kondici posádky.
Na tuhle epizodu jsem se těšil jak svin 😅
Jste se dočkal :D /Filip/
Protitankové dělo ráže 60 mm? To je dost nestandardní ráže Filipe...
U Belgičanů žádný div :)) /Filip/
O této akci vyšla obsáhlá kniha. Cvičili se na našich opevněních a doufali, že ty Belgické nebudou tak kvalitní jako ty naše, protože by je nedobili.
Věděl byste titul? /Filip/
...i když v komentářích byly indicie ke knize již vyjeveny, tak pro úplnost citace :) : Martin BLUM - Martin RÁBOŇ, Přepadení. Německý výsadek na Albertově kanálu, útok na tvrz Eben-Emael a Mansteinovo "seknutí srpem" 1940, Brno 2002. (má to celých 582 s.)
(p.s. jinak jsem si říkal již při sledování, že je zvláštní, že zrovna na tomto precizně zpracovaném kanále zmíňka o propojení s prostorem u Králík nepadla :)...)
Němci, tedy výsadek neměl pevnost dobýt, měli jen neutralizovat dělostřelecké věže, což se jim díky novince, tedy kumulativním náložím i povedlo, pak se snažili udržet což se dařilo protože pevnost neměla pro vlastní obranu na blízko vhodně umístěnou výzbroj. Pro boj s letadly byl na povrchu dle toho co tvrdil průvodce jediný kulomet s několika vojáky ten výsadkáři zlikvidovali okamžitě. Vlastně zablokovali ty dělové věže a vstup do pevnosti a tak 90 výsadkářů drželo všechny belgičany v šachu.
Pokud jde o kluzáky, ty němci zavedli z několika důvodů, jednak výsadky na padácích byly velmi problematické, výsadkáři skákali jen s pistolemi a puška a kulomety se shazovaly za nimi v kontejnerech což byl docela problém, pokud v cílovém prostoru byl nepřítel. Další bylo že kluzáky se daly řídit a jednotka se tedy mohla dostat na místo mnohem přesněji a pohromadě včetně těžších zbraní. Navíc výcvik vojáků byl mnohem rychlejší, takže těch výhod byla spousta. Kluzáky postupně zavedly snad všechny armády. Nevýhodou kluzáků samozřejmě bylo, že potřebovaly plochu, ale jak se ukázalo na Gran Sasso šlo to i tam kde se to nečekalo :-)
Jenomže na Gran Sasso byl problém v průzkumu a dopadová plocha se nezdála ve skutečnosti být tím čím byla. /Filip/
Někde jsem četl, že si Francouzi byli tak sebejistí díky pevnostnímu opevnění, že hráli fotbal během kterého Skorzenyho výsadkáři obsadili celý komplkex pevnostního opevnění bez boje.
... divný. /Filip/
Bud někdo falšuje historii anebo nám někdo lže
@@valcast
A to jste četl v mateřídoušce? Skorzenyho výsadkáři? V roce 1940? Jinak zdráv?
Ani jedno nebo druhý, tohle není správně prostě. /Filip/