Видео

@@acantho_8 😂😂😂

@@paznechtik Wou, to zní zajímavě. Já nemám sdr příjmač, mám jen vylepšené AM rádio s nastavitelným generátorem nosné vlny (pro DSB, USB, LSB)

Od 3 do 27 MHz, je to LC obvod, můžu o tom někdy udělat video. Akorát ta kapacita je velmi citlivá, frekvence se mění pohybem prstu 😂

@@zajimavepokusy1666 Sdr-ko jet super záležitost, ale musí být k tomu adekvátní anténa, AM rádio s nastavitelným generátorem nosné vlny zní velice pěkně. Jde o nějakou sériovou záležitost nějaký scaner, nebo o nějakou předělávku? Osobně mám anténu naladěnou něco okolo 450MHz, to byl spíš pokus, ale daří se chytat leccos jedná se o kolineární přijímací anténu. Funguje kupodivu super i na 1090MHz což je právě to ADSB - dařilo se mi chytat letouny v letové hladině vzdálené cca 150km ode mne.

@@zajimavepokusy1666 No proč ne :) chceme video!

​@@paznechtik Dobrý 👍

To je pravda 😂 a Němci

Nejen na HAM a CB ale když přelétá ISS tak skoro pokaždé tam slyším nějakého taliána.. 437.800 MHz DownLink ISS.

@@ivegotshinigamieyes9554 ahaaaaa, máš pravdu, díky. Chybička se bloudila

@@zajimavepokusy1666 haha no jo, stává se :Dd Ale zajímalo by mě, co si teda použil na pokus použil?

@@ivegotshinigamieyes9554 N2O je to v názvu videa

Prostě tak mluvím 🤷‍♂️

@@zajimavepokusy1666 Ale jinak dobré video.

mluví normálně 🤦

😂

Spěchal jsem a zapomněl sorry

Jak to myslíte s těma tranzistorama?

@@zajimavepokusy1666 no jak byly kondenzátory a tak . Sice je chápu ale dobře to vysvetlusjes 😁👍 jestli chceš tak můžeš tykat sem kdyžtak Vojta 😁 . Hledám jakoby taky různý kamarády o elektrotechnice .

@@lemtechczAhoj Vojto, zdravím! Aha, už chápu. Plánoval jsem kdysi udělat videa o všech elektrosoučástkách, ale v tu dobu mě přebrala chemie ( jestli chápeš co myslím) takže jsem dělal chemii. Teď ale jsem na střední na oboru elektromechanik, takže naopak na chemii nemám moc čas a teď mě bere elektrotechnika. Mimochodem toto je taky důvod proč už celkem dlouho nebylo chemické video. V budoucnu natočím videa s dalšími součástkami.

@@zajimavepokusy1666 dobře 😁, to je dobře, že jsi na elektromechanikovi, já sem se tak hlásil tady v okolí a nevzali mě, takže jsem furt začátečník, ale táta mě dal na kuchaře, což je úplně jiný obor. Důvod byl tím, že jsem nezvládal základku a navíc je to tady za rohem ve vesnici. Klidně si můžem popovídat třeba na ig. Dal jsem flw . Ať tady nespamuji do komentářů 😆

Velmi dobrá otázka. No, záleží na chemikáliích které jsou v pokusech obsaženy. Pokud se jedná o soli těžkých kovů, př.: Pb, Hg, Zn..... Tak tyto musíš uchovat. Samozřejmě, věci jako kyanidy atd. též nesmíš jen tak vylít. Některé odpady z pokusů se i vyplatí uchovat, jelikož mohou obsahovat vzácné kovy př.: Ag, Au. Jinak v tom pokusu chem. semafor se používá neškodné barvivo indigokarmín.

Já osobně si třeba uchovávám i méně škodlivé odpady jako soli Ca, Na, NH4, Fe, Al....

@@zajimavepokusy1666 ok děkuji za odpověď

No, manganistan se dá použít taky, ale reakce je příliš bouřlivá (ale o to víc zajímavá 😀). Když si připravuji kyslík používám MnO2 právě z důvodu aby mi ta aparatura neexplodovala. Stejně by to s tím 10% H2O2 asi nehrozilo, ale....

@@zajimavepokusy1666 Zase pak je ten kyslík opravdu v mlze vidět...😁 Burel je pro mne výhodný pro přípravu chlóru z HCl.. čistý..odbarví se.. rozpustí.. Ok..

No, mechanismus této chemické reakce je na mě celkem složitý. Ale zkráceně: Glukóza a další cukry co obsahují aldehydovou skupinu mohou přemístit dvojnou vazbu v molekule indigokarmínu na jiné místo a tím se vytvoří různé barvy pomocí resonance se světelným vlněním. (Tak jsem to aspoň pochopil já. Můžu se mýlit.)

Taky velkou roli hraje kyslík, který indigokarmín oxiduje.

Glukóza se bude patrně oxidovat z CH=O na COOH a redukovat indigo asi .. důležité je že se reakce může účastnit jen otevřená forma.který je jen 1% rovnovážného stavu s cyklickou strukturou..tom se mění stav dvojných vazeb v indigu a jsou vidět barevné formy...

Začnu kopat na zahradě a budu ji mít zdarma 🤣

@@zajimavepokusy1666 bydlíš poblýž kyjovic na jižní moravě? já bydlím nedaleko odtamtud. tam je ropa. ale stejně bych si ji nechal rači od někoho poslat.

@@SnahaOvecnyStesti To byl jen vtip 😅

@@zajimavepokusy1666 já vim

A také cesium a francium mají bod tání okolo těch 30°C

Nebojte, to dávno vím, dělal jsem i video s amalgámem Ga Al 👍

No, žádné, jelikož kovový sodík zatím nemám... V budoucnu jej plánuji vyrobit z taveniny NaOH

Škoda, to ma mrzí. Sodný amalgám som si pripravoval z roztoku hydroxidu sodného, kde pri elektrolýze som použil katódu z tej Vašej kvapôčky ortute z teplomeru. Musel som to premiešavať, keďže už pri obsahu 2%Na v ortuti to tuhne a na strane privrátenej ku kladnej elektróde sa vytvorí tvrdý obal, kde už nedochádza k rozpúšťaniu, a vyvíja sa už len vodík. Zaújmal som sa o to z dôvodu, že pri skladovaní sa mi uchytil na skle amalgám a nešiel ani za svet zo skla odstrániť, vytvoril na ňom zrkadlo. Ktoré šlo až zmyť vodou, kedy sodík zreagoval a čistá ortuť zo skla opadala. Tento efekt ma zaujel, keďže nešlo mi ho znovu zopakovať, a spomenul som si ho pri zhliadnutí videa na YT, kde chlapík rozotrel sodný amalgám na skle, za pravidelného ofukovania prostredia nejakým plynom. Nielenže neviem o čo ide, neviem ani nájsť to video. Preto sa obraciam s touto otázkou na Vás. Tak zatial som previedol zaújmavý pokus s amalgámom pri príprave etoxidu sodného. Najviac ma zaujalo zožltnutie etoxidu dlhším státím vzdušným kyslíkom. Napadla ma potom taká kacírska myšlienka, nahradiť po odčerpaní sodíka z etoxidu, žltý inkúst v atramentovej tlačiarni. Sú nekresťansky drahé.

Ahoj, sodný amalgám je opravdu celkem zajímavá látka, už jen kvůli tomu že rtuť je tekutá a malé množství sodíku ji dokáže proměnit v pevnou látku. Ano, amalgámy, především alkalické, se lepí na sklo a hladké povrchy. Tohle znám od youtubera NileRed a Cody'sLab

Ktoré video to je, a pri akom plyne vykonával ten pokus?

Je to velmi nestabilní chemikálie, to jo, ale NEVYRÁBĚL jsem ji! Bylo to jen demonstrační video

@@zajimavepokusy1666 - no to je jasny ze ne 🙂

To už bohužel asi nezměním, sorry...

*Chápu 😂Prvky co jsou velmi reaktivní jsou také ty nejzajímavější. Já mám taky více oblíbených prvků, jako každý chemik, ale asi mě nejvíc fascinuje fosfor.