Видео

To je ťažko povedať, hodne pomôžu kamery na chate, a toto bola veru náhoda

Nejako sa ten vlak do Poľska dostať musí nie?

@@matias036 Vlak samozřejmě musí dostat kam potřebuje, ale to jsem nevěděl, že se lokomotiva na hranici nemění.

Seče správně. Posešené obilí se opíralo o stojící obylí ze dvou důvodů. Za ním šel někdo kdo ho srpem sbíral a vázal do snopů. Jednak se nemusel tolik ohýbat k zemi a jednak tím byly eliminovány ztráty zrna v klasech. Obilí není tráva, která zůstává ležet na zemi v řádcích a pak se řádky rozhodí kvůli sušení. Takže pokud jste viděl někoho obilí pokládat na zem, kosil špatně. Na kose je jakýsi sběrač (vidle, plachta apod.) Ta má za úkol pokládat posečené obilí na to stojící. Pokud by se sekalo vašim způsobem, byla by tam sběrač zbytečný.

Ano. I takhle to bylo. Na konci kabelů byly asi metr a půl dlouhé dřevěné tyče opatřené železnými háky, které se pak zavěsily přímo na elektrické dráty u sloupu. Jen tak. Bez jakého koliv dalšího upevnění.

@@jajapaja6623 Něco podobného jsem měl jako voják ZVS co by spojař PVOS ČSLA aby se nemusely točit elektrocentrály neboť benzín a nafta byly mnohem dražší než elektřina. Byl to mobilní transformátor ve skříňovém vleku 500kVA s příslušenstvím což byli na VN straně nožový odpojovač s tavnými pojistkami 22kV a expanzní spínač na stlačený vzduch. poháněný obojživelným kompresorem který poháněl elektromotor z akumulátoru nebo na druhé straně benzínový motor které se po natlakování vzdušníku na 8 atm. automaticky zastavili. Vlek se musel napřed pořádně uzemnit minimálně ve čtyřech bodech podle toho so ukazoval Teromet. 0,5 Ω. Následně jsem po žebříku vylezl na střechu kde byli VN izolační průchodky na které jsem přišrouboval oka vodičů na jejichž druhých koncích byli hydraulicky ovládané háky s kleštinami které de po povolení šroubu na pumpičce sevřely tlakem silné pružiny. Připojovalo se to tak že na střeše vleku byl keramický poval na izolátorech a kleštiny byly namontovány na dlouhých skládacích tyčích z pertynaxu kterými šlo dosáhnout až 15m vysoko. Otevřel jsem hydraulikou závěsný hák nasadil na VN vodič 22kV na sloupu a vypustil tlak povolením šroubu to vše 3x potom jsem sepnul nožový odpojovač a spustil expanzák do pracovní polohy. Tím už byl transformátor pod napětím a na NN straně jsem nahodil hlavní 3~ deon 3x900A a tím propojil hlavní rozvaděč přes elektoměrné trafo. Vše se muselo předem nahlásit na elektrorozvodné závody. Jinak šlo tento zázrak elektrotechniky připojit jednoduše též ze sloupu na NN 3x380/220V jen jako rozváděč taky ze střechy ale musel být vypnutý deon od sekundáru trafa a rozpojený expanzák na primáru i s nožovým odpojovačem. Tento NN okruh měl svůj hlavní deon které se při VN nebo NN střídavě přepínaly. Tento vlek byl brán elektrorozvodnými závody jako odběrné místo a vždy při odpisování stavu elektroměru jsme museli tato přívěsná vozidla přistavit mimo kasárna před bránu. A po odečtu je opět odvézt do autoparku.

To není chleba, ale směs chemikálií spojená s obilím. Správný chleba vydržel několik dnů, dokonce i týdnů. Pekl se do zásoby. To, co dnes nazýváme chlebem je plesnivé, tvrdé, druhý či třetí den a čpí z toho kyselá pachuť.

@@jajapaja6623 Přesně tak a navíc se přidává z příkazu EU do mouk i do dětské krupičky tzv. zlepšovatel mouky (v Bulharsku подобрител на брашно Е920) který se už nějaký rok ani neuvádí ve složení výrobků. Dříve byl označen jako E920 což není nic jiného než rozemleté rohy dobytka, jejich kopyta, srst a vlasy z holičství a kadeřnictví vč. těch obarvených a ta všechna ,,dobrota" je rozpuštěna v koncentrované kyselině chlorovodíkové (solné) chemický vzorec je HCl. Zjistit lze jednoduchým spalným testem jak u výrobků tak u mouky. A to tak že se špetka mouky nebo výrobku nasype na rozpálenou plotýnku vařiče nebo kamen a čichem se porovnává vzniklý kouř. Čisté voní po spáleném senu nebo trávě a kontaminované E920 páchne jako dým z krematoria po spáleném keratinu.

Nesmíš chleba balit do igelitu, tehdá igelit nebyl. Igelit a lednička jsou inkubátory plísní. To nevíš?

@@martinkalina9572 Chleba do igelitu nebalím. Hlavní problém je použítí surovin k výrobě hmoty, které dnes říkáme chleba a pečení. Dříve měl chleba záruční lhůtu týden. Dnes ji má 24 hodin. Použité suroviny a nedopečení chleba kvůli dojmu měkkosti prostě vykonávají své. O chuti hmoty nemá smysl hovořit.

@milanmantic6326 Zdravím. Nemám sice v ručním kosení kosou praxi ale při této metodě klásky nepadají na zem ale zůstávají vzpřímeně stát na slámě opřené o nepokosené obilí. Já bych tuto metodu ještě zkusil vylepšit napnutím provazu v nepokoseném obilí, kam až dosáhne kosa na každých 10m a po pokosení obílí zatáhnul současně za oba konce čímž by vznikla jedna velká otep a téměř bez ztrát na zrnu kterou bych následně dalším provázkem pevně svázal a ve stojaté poloze nechal dosušit při dobrém počasí. Pokud by byl výnos z 1ha 5t tak při 2m pokosu kosou a 10m postupu by bylo v takové velké otýpce kolem 10kg čistého zrna po vymlácení v mlátičce. 🍞🥐 K druhé metodě která je taky dobrá tzv. kosení na strniště, bych vylepšil jednoduchým položením plátna o šířce jak bývá 1200mm a délce jako u provazu 10m . Na plátno bych pokosil a následně na každém konci zvednout až k sobě čímž by vznikla obdobná otep jako při první metodě s provazem a bylo by to i snadnější při stejném výsledku bez nutnosti zbytečně ohýbat záda hlavně u starších lidí.

A nie bez práce chleba jesť! ruclips.net/video/ItA_zASJ8PM/видео.html ruclips.net/video/j813qkmLtjo/видео.html ruclips.net/video/avZy32H_Lks/видео.html

@@darkovbarbora …veľmi správny postreh. Chyba je že ich platia ľudia ktorí nikdy nepracovali.

@@belomolnar2128 Proto je zapotřebí zopakovat historii, tak jak to ve své písni zpívá Tomáš Ortel a jiní. ruclips.net/video/svfNkZXlf0g/видео.html ruclips.net/video/OdhSm7R3Zok/видео.html ruclips.net/video/EcbBcQNksN8/видео.html ruclips.net/video/FrTWzsefqP0/видео.html ruclips.net/video/3cIW7T-zIxY/видео.html ruclips.net/video/v-D5yvhVjz4/видео.html ruclips.net/video/fxxrgAX2m9I/видео.html ruclips.net/video/T6U6sw8HL_c/видео.html

@janomisovec4119 Nikoho nenapadlo vyměnit motorový olej. Jinak je Slávia téměř nezničitelná. ruclips.net/video/QQQV56y6nVc/видео.html

ruclips.net/video/MIegRpgy1r8/видео.html ruclips.net/video/rjeGH7m2740/видео.html ruclips.net/video/f-mzUdKstxw/видео.html ruclips.net/video/dGwWnJBy9h4/видео.html ruclips.net/video/w49xCgYZbpU/видео.html

No,holka by potrebovala trochu tej kozmetiky...

Ahoj Peťo. Veľká Javorina je zaujímavá aj tým , že počas výnimočných (raz za 10 rokov) zimných inverzii vidieť Snežku(250km) , a ozaj výnimočne až po Dachstein(338km). Túto možnosť mali len pracovníci obsluhy vysielača, ktorí tam pracovali na týždňovky. Ja osobne som v decembri 1984 videl v ďalekohľade x10 na statíve o cca.9h desiatky bielych vrcholov na JZ obzore. Otec videl podobný pohľad z lietadla JAK 40 na linke Pieštany-Praha z výšky cca.1500m. Schneeberg (185km) je vidieť skoro každú zimu. V každom prípade treba mať so sebou kvalitnú optiku na statíve (najlepšie s optickou stabilizáciou) , alebo fotak s teleobjektívom 1200mm.

Kedysi len Strečno, dnes Nezbudská Lúčka-Strečno

@@matias036 jé tam pojedu 😁

áno

@@matias036 to boli časy :D