Видео

Zdravím, streamy byly určeny pro nadané středoškoláky či vysokoškoláky, na žádný specifický ročník to nebylo cíleno :-)

Děkujeme :-)

@Eliška Provazníková : předně se nejedná o moji teorii. Jakkoliv evoluční úspěšnost druhu může být v moderní evoluci v detailu mnoha způsoby problematická záležitost, v určité míře abstrakce je to sdílená a přijímaná věc. Otázka, co z toho vyplývá, je o dost složitější, protože není tak docela jasné, na co se vlastně ptáte. Pokud bychom sestavili nějaký top žebříček evoluční úspěšnosti, pro evoluci to bude jen zajímavost na úrovni toho, co je nejdelší most na světě apod. Evoluce nám samozřejmě nepředává nějakou "přirozenost", kterou bychom měli být zavázáni. To je častá chyba i těch, kteří po přírodovědě chtějí, aby jim přírodověda potvrdila jejich morální a etické představy o uspořádání společnosti a naopak vyvrátila to, co je s nimi v rozporu. To, je něco, co nám přírodověda dít opravdu nemůže a je krajně neetické něco takového po ní chtít. Přírodověda se totiž zabývá věcmi jak jsou a ne jak by měly být (ať už si pod tím každý představí cokoliv). Pokud bychom si vzali třeba příklad z feminismu. Pokud přírodověda zkoumá pohlavní rozdíly v etologii člověka, jejím výsledkem nemůže být, že se jedná o svévoli muže (jak je často vykládán patriarchát), už proto, že svévole vůbec do aparátu přírodovědy nepatří. Pokud tedy přírodověda takovou věc vysvětlí, pak z toho neplyne, že to tak musí zůstat, protože to tak udělala příroda (protože přírodověda není pánbůh, aby všechno, co dělá, bylo dobré - ji ve skutečnosti nějaké dobro pramálo "zajímá"). Současně nemůžeme tvrdit, že přírodověda je v tomhle pokřivená něčími zájmy, protože by přece muži a ženy měli být rovnoprávní (tedy může být, ale to už jako iniciativa konkrétního selhavšího vědce a nikoliv ve smyslu přírodovědy jako takové). A v neposlední řadě je dobré tomu rozumět, protože pokud chceme nějakou takovouhle věc narovnat, je dobré vědět, jak bude proti tomu pravděpodobně příroda vzdorovat a jaké sideefekty z toho vyvstanou. Něco podobného platí i o těch zvířatech. Evoluční úspěšnost druhu pramálo souvisí s "kvalitou života" jednotlivce. Na druhou stranu je jistým paradoxem, že člověk vedený etickým zájem o život jednotlivých zvířat a o to, aby neumírali jen jako zdroj naší potravy, tím vlastně plánuje jejich genocidu, protože my je držíme právě proto, že nám slouží k jídlu (a dalším užitečným věcem). Jinak řečeno jejich úspěšnost stojí na jejich parazitním chování. Parazitují na naší potřebě jíst jejich maso. Jakmile od toho ustoupíme, bude to znamenat jejich konec. Tohle ale není etický problém, ale problém evoluční. Je sice pravda, že máme tendenci evoluční problémy moralizovat v podobě ochrany přírody, ale je potřeba si uvědomit, že ochrana přírody je buď svévolná konzervace jejíž východiska je především estetické, anebo její ohýbání ve prospěch člověka (tedy, aby nevyhynul sám člověk, případně to, co potřebuje k životu), tedy zájem ryze antropocentrický. Ani v jenom z těch případů o přírodu nejde, protože co si budeme nalhávat, člověk je součástí přírody a nemůže se stavět proti ní (ať už jako její nepřítel, tak jako pomocník). Z hlediska přírody se nijak moc neodlišuje činnost člověka od činnosti mravenců, mořských řas nebo padajících asteroidů a vybuchujících sopek. Ve finále z toho tedy neplyne nic, i když poučení, že zájem jednotlivce na dobrý život může být v rozporu s evolučním zájmem jeho druhu, je myslím věc, kterou stojí zato si uvědomit. Jak se s tím kdo vypořádá, už je na něm. Jinak se omlouvám za neuspořádanost myšlenek, píšu to jen tak z patra a spoustu věcí se mi možná nepodařilo podat úplně srozumitelně :(

Chápeme a rozumíme, ale RUclips neumožňuje zesílit zvuk po nahrání videa. Asi pomůže jen ohulit zvuk na PC a stáhnout hru ve směšovači. :-(

Tak u toho příště můžu hrát já!

@@covidedu8968 já hraju Naruto Online v prohlížeči :-(

Děkuji za poznámku. Čerpám ze seznamu z vydání Ethnologue, etnografické encyklopedie z roku 2019 a pod pozici 25. je to už placené a nemám k tomu přístup momentálně (zavřeli nám školy, že). Naše problémy s počty zde budou asi vycházet z toho, o čem jsem mluvil: rozdílné definici jazyka, než jaká je ta čistě politická. Jenom pro vaši informaci Švýcarská Němčina bývá počítána jako samostatný jazyk docela normálně, pro Němce ze severu německa je naprosto nesrozumitelná, podobně jako třeba Lucemburština. (tím se Hochdeutsch stává takzvaným Dachsprache, zastřešujícím jazykem pro několik silně divergentních dialektů, ale je otázka, jestli Hochdeutsch vlastně vůbec někdo mluví, podobně jako Britská RP) Švýcarské filmy v německu vychází přece jenom s titulky. Nejsem si jistý konkrétně jejich metodologií samozřejmě, ale jako uznávaný zdroj jsem je použil. Tyhle statistiky opravdu hodně závisí na vaší metodologii a kde uděláte ten předěl mezi dvěma jazyky (hlavně když to často prostě objektivně udělat nejde, ale to se mi třeba do přednášky nevešlo). Můžu tohle téma v budoucnu ještě rozebrat, ale pokouším se udělat příští přednášku spíš na literární téma.

@@TheoEvian Díky za reakci :-) Chápu, že ty jazykové množiny jsou poměrně hodně fuzzy, ale zrovna u němčiny, aspoň pokud vím, existuje nějaká konference všech národů, co ji mají jako mateřštinu, a na té se domlouvá aktuální podoba, resp. schvalují změny Hochdeutsch. Tak mi přijde, že jazyk vybavený takovýmto instrumentem by se měl počítat jako jeden, i když si jeho jednotlivá nářečí moc nerozumí. V Krkonoších si údajně nerozuměli obyvatelé dvou vedlejších údolí, a při tom všichni mluvili vlastně německy.... Nevím o žádném jiném jazyku, který by takový orgán měl - angličtina se nijak nekodifikuje, tam jenom se každý svou mluvou nějak sociekonomicky zařazuje, francouzština naopak se kodifikuje hodně přísně, ale pokud vím, nenechá si do toho příslušný státní orgán od nějakých cizozemských uživatelů nijak zasahovat. No nic, téma už jsme asi vyčerpali...

@@radimspacek Popravdě jak je to s Mezinárodní organizací Frankofonie a jak si to organizují třeba španělsky mluvící státy v Americe vůbec netuším. Určitě by to bylo zajímavé téma pro nějakého zvídavého studenta na seminárku nebo tak :). Já bych to klidně třeba taky počítal dohromady, ale ono je to fakt tak, že co zdroj, to číslo a když Ethnologue říká, že je 7000 jazyků (což se mi zdá moc), který mají tolik a tolik mluvčích tak s tím nic moc neudělám. A rád připomínám: nejsem lingvista, ale filolog (i když si myslím, že lingvistice rozumím trochu líp než někteří kolegové a v minulosti jsem se zaměřoval právě trochu na ni, než jsem přesedlal na literaturu) a už vůbec nejsem sociolingvista, takže nevím, kdo se počítá jako rodilý mluvčí a kdo jako L2 třeba a v jakém případě. Možná jsem těm číslům věnoval moc velkou pozornost, protože to, o čem jsem chtěl hlavně mluvit bylo jaké různé struktury v jazycích můžeme mít a trocha té genealogie.

a to jsou konstatni pracovni frekvence ? nebo jen spicky ?

Děkujeme! Marcel bude streamovat opět tento čtvrtek od deseti hodin, téma by se mělo dotýkat právě příbuznosti jazyků například z lexikálního hlediska.

CovidEdu děkuje!