Видео

Otočné kolečko známe a Markéta ho má. Z videa nám vypadlo 🙁 Moc děkujeme za připomenutí a do článku na web to doplníme. Petr

Děkujeme a přejeme i vám, ať se daří. Zdraví, M+P

Ruku na srdce... ten seznam je dlouhej jak tejden 😆 Zdraví Petr

Dobrý den, ano e-booky lze platit převodem, Markéta se vám ozve co nejdříve na e-mail který jste nám poslala. Děkujeme. Petr

Dobrý den, Jaroslave, děkuji za zajímavý podnět a zařadila jsem jej na náš seznam témat ☺️ Přeji krásný víkend, Markéta

ruclips.net/video/lKGbJmZXyd0/видео.htmlsi=rXI59c3J266NqAGM

Děkujeme moc za vaši pochvalu! Ať se vám daří a přejeme příjemné a poučné sledování našich videí. M+P

Ano, není. Máme to blbě ve videu? Pokud budete konkrétnější, rádi to do příště opravíme. Děkujeme moc. Petr

Markéta ani já běžně záhony neryjeme. Přes zimu jak je čas rozvezeme kompost a hotovo :-) M+P

Ano máte v podstatě pravdu. Toto video je už rok staré. Nově už tyto přípravky označujeme jako uměle vytvořené prostředky (byť na bázi přírodních látek) abychom je odlišili od přirozeně se vyskytujících materiálů. Brzy také vydáme aktualizovanou verzi tohoto videa. Zdraví, Petr

česnek potřebuje slunné místo, spoustu živin a dostatek vláhy a josty mu budou konkurovat., vysadíte-li česnek příliš blízko.

@lubomirstejskal3602 Děkuji za radu.

Dobrý den, myslíte vrstvu hnoje nebo kompostu? Co se týče naší odbornosti, nepotřebujeme nic nikomu dokazovat. Pěkný den Petr

@@SikulioZahrada zeptám se proč podle vás stačí jen 5 - 10cm kompostu ? Rád bych začal obohacovat půdu kompostem, ale nemám hlubokou peněženku. V mnoha zdrojích na internetu jsem našel, že vrstva 20-25cm je ideální a správná. Na druhou stranu, to čemu říkáme "hotový kompost" je něco co se zhruba dalších 5 let rozkládá a dodává živiny. Takže asi pokud není půda příliž těžká a dodáváme kompost každý rok tak stačí pak asi na udržovačku organické hmoty (pro lepší vsakování vody a pro provzdušnení půdy) dodávat pak už jen pár cm ? Ale to by pak asi bylo lepší ten kompost zarýt ne ? Jinak nám půdu nevylehčí a neobohatí o vzduch. Předem děkuji za odpověď.

@@pupinek123pupinek2 Zdravíme, těch 5-10 cm je nějaká realistická tloušťka, která jednak udělá to co má (pohnojí a zamulčuje) a druhak, jak píšete, vás nezruinuje 🙂 5 cm je minimum a asi se stane, že pokud pěstujete od jara do podzimu, tak na podzim už tam toho moc nebude. 10 cm / rok je už ideál... ale vždy záleží. Například když se vám splaší závlaha tak vám to může hodně vyplavit a pod. Jinak uvažujete správně, i špatná půda se postupně, během prvních asi 3 let vylepší i do hloubky postupně. Na začátek by tedy dávalo smysl dát více, třeba 15, ale 25 cm je už fakt hodně. A k tomu rytí, já osobně bych neryl, nechal bych to na přírodu (a mikroorganismy). Leda byste mel obavu co je v půdě - já jsem před 6 lety na nové zahradě poprvé záhony zryl, protože jsem vůbec netušil co tu je v zemi. Vyházel jsem nějaké zbytky betonu ze stavby a pár velkých šutrů, ale bylo toho minimum a kdybych to neudělal, nic se nestalo. Ať se daří, Petr

@@SikulioZahrada Moc Vám děkuji za rychlou odpověď. Mě se také líbí víc varianta jak píšete Vy, dát kompost na vrch a nechat to na přírodě. To zarývání by mělo opravdu smysl asi jen tehdy pokud by půda byla těžká a my tam potřebovali dostat co nejvíce materiálu pro zlehčení. A po několika letech, až by bylo "hotovo" by opět stačilo kompost na půdu jen vysypat. Ať na vrchu nebo v hloubce, půdní bakterie to stejně rozloží na živiny, které se pak spolu s vodou dostanou ke kořenům a rozdíl v rychlosti a dostupnosti živin nebude zase tak velký. O to víc, pokud se o půdu staráme pravidelně. Máte oba se ženou příjemný projev a jen za rok existence kanálu máte přes 8k sledujících. To je na kanály o zahradničení v ČR extrémní tempo růstu. Přeji Vám oběma mnoho úspěchů při budoucí tvorbě :-)

Dobrý den, ano jsou to běžná terasová prkna (dřevěná prkna na terasu) z douglasky nebo sibiřského modřínu (to si už nepamatuju). Rozměr je standardní 140 mm, tloušťka 24 mm. Z minulosti mám dobré zkušenosti s výrobcem SECA www.palubky-eshop.cz/terasova-prkna Ale seženete je i v Hornbachu, OBI nebo jiném hobby marketu. Zatím je takto máme 6 let a není na nich vidět že by hnily, leží na zemi jen malou částí (spodní hranou). V zemi nejsou, to by by bylo špatné pro dřevo a ráj pro slimáky :-) Myslím, že takto 15-20 let vydrží. Při práci je třeba na pamatovat že to je dřevo a nenaplnit ten záhon jako vyvýšený, což by nebyl dobrý nápad :-) Markéta pořád měla tu tendenci tam přidávat kompostu víc a víc :-) WPC by vydržel samozřejmě déle, ale já mám rád přírodní materiály. Prkna jsou v rozích spojena úhelníkem, asi nějaký takovýto: www.hornbach.cz/p/derovany-uhelnik-60x60x40-mm-sendzimirove-pozinkovany/739300/ Zdraví Petr, Šikulio

@SikulioZahrada Dobrý večer moc vám děkuji. Musím si to namyslet jak to v záhonu dáme respektive i to, že se to i asi dá přemístovat protože každý rok na to samé místo nebudueme sázet tu samou plodinu. Děkuji Jolana

S hnojem je to celé poměrně hodně komplikované. Spousta zdrojů trvá na okamžitém zarytí hnoje do půdy pro maximální účinek. Nemluví ale o stavu hnoje, zejména jak moc je čerstvý. Spousta odborných agro zdrojů doporučuje čerstvý hnůj před aplikací na záhony zkompostovat, což pomáhá hubit nebezpečné parazity, bakterie, semena plevelů a zlepšuje kvalitu hnoje a dále redukuje zápach a objemovou hmotnost. Tím že se hnůj zaryje do půdy půl roku předem, se v podstatě v ideálním případě kompostuje (tleje a rozkládá) v té půdě. A z té půdy také určitě do jisté míry uvolněný dusík uniká - dusík se snadno z půdy vyplavuje. Co se týče transportu dusíku a živin obecně do půdy, nejsem agronom ani chemik, ale z odborných zdrojů si to zjednodušeně představuji tak, že živiny se do půdy dostanou i bez zarytí/zaorání. Tak jak se to děje v přírodě, jak říkáte. Tedy organický materiál se tlením, erozí a s vodou z vrchní aplikované vrstvy organického materiálu o tlouštce cca 10 cm dostane hlouběji do půdy (cca 20 cm) a tam se teprve začne rozkládat a uvolňovat živiny. Nejblíže k tomu má hnojení kompostem, které tak dokonale imituje přírodu. Dusík je sice plynný, ale jestli se uvolňuje do masy kompostu/půdy nebo přímo jen do půdy... klíčové je ta masa. Pokud po záhonech rozprášíte pár vidlí tak to nebude fungovat ani pro kompost ani pro hnůj. Použití hnoje a zarývání do půdy má i svá rizika, jako například hnití v důsledku aplikace na dno, kdy pak může docházet k tvorbě různých hub a vzniku houbových chorob. Hnůj je potenciálním zdrojem patogenů zoonotických chorob a i uleželý (zkompostovaný) může obsahovat hormony, antibiotika, pesticidy, patogeny a vajíčka parazitů. Např. Salmonella a E. coli se pak mohou přenést na plodiny, zejména ty, které se konzumují syrové. Používání kočičího, psího a prasečího hnoje se z výše uvedených důvodů důrazně nedoporučuje. Pak zase kuřecí hnůj zadržuje měď obsaženou v mnoha krmivech pro drůbež a ta se nahromadí až na toxické hladiny a spálí kořeny rostlin. Dalším problémem jsou těžké kovy které se používají v chovu zvířat. Ty jdou přímo do hnoje a jen tak nezmizí. Abychom si rozuměli, některé z těchto problémů bude mít i kompost z kompostárny, ale hnůj je v tomto ohledu o dost horší. U obou je zcela kritický zdroj (malá bio farma kde se snaží vs "jzd" - zjednodušuji). Proto je ideální mít svůj vlastní kompost (nebo slepice, králiky či krávy :-) a v co největší míře udržovat tzv uzavřený kruh hospodářství - nic nepřívážíme a nic neodvážíme, vyjímkou jsou jen například organická hnojiva vyráběna nějakým standardem a s deklarovaným obsahem. Pokud tedy máme jiné snadné možnosti jak do půdy dostat dusík a předpokládejme že "v malém" na zahradě nehraje cena za dusíkaté hnojivo roli, pak je použití jakéhokoliv hnoje jednoznačně nejhorší volba ze všech a to jak z praktického tak zdravotního hlediska. Ani to že je kravín hned vedle a dovezu to v kolečkách a už to všude okolo stejně smrdí (takže mě soused nedá do ciferníku), by mě OSOBNĚ nepřesvědčilo tento způsob používat :-) Zdraví, Petr

Určitě, i do skleníku není problém je nainstalovat. Markéta Poznámka Petr: Otázka je ale praktičnost takového řešení a jestli by nebylo lepší dát sítě přímo na okna a dveře skleníku, tak jako na okna v domě. Záleží asi na možnostech konstrukce skleníku, ale dokáži si představit hliníkové rámy připevnit zevnitř tak, aby se okna dala dále otvírat a větrat. Nejhorší a nejdražší bude vyřešit dveře. Asi nějak podobně jako u francouzského okna.

Dobrý den, určitě ne. Kompost na záhonech hlavně i dále zraje. Plní funkci jednak mulče a potom výživy, kdy vlivem deště, atd. se dostává výživa dále do půdy. Pokud jde o načasování, tak u metody bez rytí je jedno, kdy záhony doplňujete. Není to jak při použití hnoje. Podzimní a zimní čas se volí především proto, že je na záhonech méně práce, tudíž je čas rozvážet kompost a určitě doporučuji nenechat záhony odkryté na zimu. Připravujeme na téma podzimního hnojení ještě videa, která brzy vyjdou. Markéta

Video jsme natáčeli před rokem. Postupovali jsme dle doporučení výrobce Sulky na etiketě. Pokud se postup mezitím změnil, za to nemůžeme. Děkujeme ale za upozornění a do nové revize videa na to mrkneme a přidáme/změníme to. Petr

Přesně tak, postup je na etiketě...

@@pop9164 to sice mate ale pokud se zacnete o moreni zajimat tak zjistite ze ta doba je tam od dob kdy se myslelo ze sulka pomuze i proti hadatkum

Děkujeme za pochvalu, trubky na podlahové topení jsou dobrý tip! Určitě vyzkoušíme 🙂 Ať se daří! M+P

Dejte vědět, Václave, jak to funguje. Určitě vyzkoušíme, zní to jednoduše. Zdraví M+P

Nazev je podle nas v poradku. Tento zasah lze provest ve 3 terminech (typicky). Toto je podzimni termin, ve videu je to receno celkem jasne v casti "Terminy". Zbytek postupu je stejny jak na jare tak i v ostatnich terminech.

Já se s vámi nepřu, kdy a kolikrát je možné provádět výchovný řez u slivoně, ale vyčítám vám, že v názvu máte uvedeno, že se jedná o podzimní výchovný řez, který jste provedli na jaře, aniž byste diváka na tuto skutečnost upozornili. Ano souhlasím, výchovný řez se provádí zpravidla u stromku do 5 let, ale ten se opravdu dělá na jaře, kdy tímto řezem se podporuje růst a tak je snadné tvarovat a určit směr růstu stromu. Posláním podzimního řezu není ve výchově toho stromku, jak a kudy mají větve růst, ale v zakládání květních pupenů - zakládání úrody pro příští rok, případně omezení růstu, kdy po provedení střihu větev už v místě střihu neproroste. Mimochodem podzimní řez se provádí i u dospělých stromů. Zde se ale již nejedná o "výchovný" řez v pravém slova smyslu.

Budu rád když řeknete konkrétně co je na terminálu provedeno špatně abychom se i ostatní mohli do příště poučit. Termín kosterní (a polokosterní) větve je ve videu zmíněn 🙂 Petr

@@SikulioZahrada 6:19 je po odstřižení dvou bočních větví z terminálu vidět obrovský ponechaný čípek, který se měl celý vystřihnout dle mého názoru.

Dekujeme

No vidíte, zde je důkaz že se nespálí :-) Jinak samozřejmě, vždy postupujeme dle návodu výrobce přípravku. Petr