Видео

Pohodové blues.👍S odstupem času to vidím jinak, někdy méně je více, toto je živý vzor.

Važ.pane pre začiatočnikov veľmi naročne vyučujete vyšši gitarový level a veľa info naraz som spomaľte

Trochu v tom mám guláš, ale už začínám chápat. Jak jsme přišli k našemu "H" je zajímavé, mě se taky "B" nelíbí a nechci si na něj zvykat, nějak mi to nesedí. Dík, dokoukal jsem do konce, rozuměl jsem tak na 50proc. Ale i tak fajn. Ale nasrali ti tam hromadu reklam.

Toto je to co jsem potřeboval vědět a doposud nenašel. Díky.

Jsi velký bluesman Štefane 😮

Je mi 61, krátkou košili jako ty jsem kdysi také nosil, učím se 4 měsíce CAGED akordy, rytmy 4/4 a 6/8 na akustiku, ale nejraději si na ni zahraju melodii Rozvíjej se poupátko, Holubí dům, I have a dream (ABBA), Wish You Were Here (Pink Floyd) a směřuji ke Scenes (Marty Friedman) ale už na Les Paul, takže stupnice na hmatníku neumím. Učím se podle Justina Sondercoa (zdarma na JustinGuitar), ale někdy mi chybí také zdarma nějaký český kanál sólové elektrické kytary. Štefane, máš něco v RUclips "šuplíku" pro dědky, kteří teprve začínají na elektrice nebo něco v tomto smyslu? Díky.

Zdraví ,,nýmand" Kubajz

Zdravim,pro mne super virtuozní..! Ale co ukázat ,,nýmandovi",co před 40 lety zahrál Dajánu a dnes si v 56 koupil Telec..a kombo s ,,vidinou",že bude za rok Clapton..😂😂😂

Ahoj Štefi, slyším Beethovena! Sakra dobrý! Brutální rytmika je opravdu základ. 👍 Kritiku nemám i když by jsem tě rád popíchnul. Zahrát toto i s chlapama kteří by dali takovou rytmiku, tak lidi zboří sál. Má to ducha a to je ono.

jsem úplný začátečník...a tohle video mě strašně vyděsilo,pro mě svou nesrozumitelností a pro mě složitostí.....myslel jsem,že pro začátečníky bude správně prsty,jak zahrát dvě struny,když se mi tam prsty nevejdou-jak udělat,aby se vešli a tak...

Nebylo by špatné dát nějaké tab obrázky s akordy začátky jsou tvrdý jinak díky všem lidem jako ty co pomáhají ..

Super!

Dobry den, prosim neposkytujete soukrome lekce? Dekuji za odpoved

Ahojky. Tak koukám, že už máš také reklamy. Každá Kačka se nám v důchodu hodí. Jako vždy, poučné video, díky za tvou práci. 👍

Ahoj BethovenBeat, pracuješ a je to fajn..👍👍👍

🤟😀👍

Sólová kytara pro začínající sóláky. Harmonický Moll. díl 8. A H C D E F *Gis A - D E F G A H *Cis D - G A H C D E *Fis G

Super,včetně drobných komentářů😀.

Ahoj Štefane velmi poučné...myslím že to je to prave pro solaky 😀🎸 Martin Měj se

Druhý díl: ruclips.net/video/WNrC1aYEgWk/видео.html Stažení podkladu Blues v C dur stupnici, akordy - C7, F7, G7. uloz.to/file/vwuCas4WFxCW/blues-c-dur-mp3#!ZGL4AQR2ZmN0AJV2LJVjLzAzZwp4LyqQrRL3G3WXHJSQMmR1BD==

Smažení podkladu - C Blues: uloz.to/file/vwuCas4WFxCW/blues-c-dur-mp3#!ZGL4AQR2ZmN0AJV2LJVjLzAzZwp4LyqQrRL3G3WXHJSQMmR1BD==

Ahoj.Dobře se to poslouchá.😀

Ani nevím kdo to hraje, mám ze sebe po letech divný pocit.😮 Díky.

😊😊Jj .. a jinak parádní "zvouček Nouček", což? Ve zvuku je slyšet jak to hraje z reproduktoru a také mikrofon zabral i akustický zvuk kytary, cinkání strun. Už se těším, až to dorazí a nasadíš new sound do dalších videí 😀 🎵

Masakr 🤟

Sólové Improvizace je v podstatě pracovní verze jak cvičit stupnice a arpeggia, a to vždy tak probíhá moje cvičení na kytaru - jak do hudebního libovolného podkladu a nebo skladby zahrát sólo bez chyb, ale hlavně aby mělo hlavu a patu. Záměr je se učit být pohotový při improvizaci na jakékoliv téma, motiv a harmonii skladby. Improvizace je o tom jak dobře frázovat a hlavně o precizní orientaci na hmatníku kytary. Prostě improvizaci se musíme učit jako vše kolem techniky hry na kytaru. Improvizace - pracovní verze jak cvičím stupnice a arpeggia. Improvizace je dlouhá., asi tak jak na jeden zátah cvičím, prostě do zblbnutí !

Sólové Improvizace je v podstatě pracovní verze jak cvičit stupnice a arpeggia, a to vždy tak probíhá moje cvičení na kytaru - jak do hudebního libovolného podkladu a nebo skladby zahrát sólo bez chyb, ale hlavně aby mělo hlavu a patu. Záměr je se učit být pohotový při improvizaci na jakékoliv téma, motiv a harmonii skladby. Improvizace je o tom jak dobře frázovat a hlavně o precizní orientaci na hmatníku kytary. Prostě improvizaci se musíme učit jako vše kolem techniky hry na kytaru. Improvizace - pracovní verze jak cvičím stupnice a arpeggia. Improvizace je dlouhá., asi tak jak na jeden zátah cvičím, prostě do zblbnutí !

Improvizace - pracovní verze jak cvičím stupnice a arpeggia. Improvizace je dlouhá., asi tak jak na jedn zátah cvičím, prostě do zblbnutí ! Sólové Improvizace je v podstatě pracovní verze jak cvičit stupnice a arpeggia, a to vždy tak probíhá moje cvičení na kytaru - jak do hudebního libovolného podkladu a nebo skladby zahrát sólo bez chyb, ale hlavně aby mělo hlavu a patu. Záměr je se učit být pohotový při improvizaci na jakékoliv téma, motiv a harmonii skladby. Improvizace je o tom jak dobře frázovat a hlavně o precizní orientaci na hmatníku kytary. Prostě improvizaci se musíme učit jako vše kolem techniky hry na kytaru.

Povedlo se nám to, huráá; test výborného zvuku z malého Nuxe Mighty Pro (přes mikrofon) 😀 Díky, při té příležitoosti, i za konzultace a ukázky tvého mistrovského frázování, Štefane ! 🤟

Improvizace - pracovní verze jak cvičím stupnice a arpeggia. Improvizace je dlouhá., asi tak jak na jeden zátah cvičím, prostě do zblbnutí ! Sólové Improvizace je v podstatě pracovní verze jak cvičit stupnice a arpeggia, a to vždy tak probíhá moje cvičení na kytaru - jak do hudebního, libovolného podkladu a nebo skladby zahrát sólo bez chyb, ale hlavně aby mělo hlavu a patu. 💡Záměr je se učit být pohotový při improvizaci na jakékoliv téma, motiv a harmonii skladby. Improvizace je o tom jak dobře frázovat a hlavně o precizní orientaci na hmatníku kytary. ⏰Prostě improvizaci se musíme učit jako vše kolem techniky hry na kytaru.

Jak probíhalo setkání přátel z RUclips při konzultaci rytmiky kytary hraná v synkopě a jak frázovat.. Tak to vypadá když nejsou chlapi u kytary pod dozorem drahých poloviček.

🤟👍🙏

Maestro 🤟👍🙏

😜Improvizace - pracovní verze jak cvičím stupnice a arpeggia. Improvizace je dlouhá., asi tak jak na jedn zátah cvičím, prostě do zblbnutí ! Sólové Improvizace je v podstatě pracovní verze jak cvičit stupnice a arpeggia, a to vždy tak probíhá moje cvičení na kytaru - jak do hudebního libovolného podkladu a nebo skladby zahrát sólo bez chyb, ale hlavně aby mělo hlavu a patu. Záměr je se učit být pohotový při improvizaci na jakékoliv téma, motiv a harmonii skladby. Improvizace je o tom jak dobře frázovat a hlavně o precizní orientaci na hmatníku kytary. Prostě improvizaci se musíme učit jako vše kolem techniky hry na kytaru.

Latinská abeceda a noty Jak jsme přišli k našemu tón "H" ? Na otázku, jak se jednotlivé noty jmenují, ze sebe automaticky vysypete: c, d, e, f, g, a, h - to je přece jasné. Nezdá se vám ale, že je to divná abeceda? Byla ta písmena zvolena náhodně, nebo je jejich pořadí součástí nějakého systému? Připomíná to latinskou abecedu, jenže a, b chybějí, c, d, e, f, g jsou sice v pořádku, ale a přichází opožděně a následující h už přímo provokuje. Zkusme na to jít z jiného konce. Jestli máte doma piano, nepochybně k vám čas od času přijde ladič. Nemá-li absolutní sluch, nosí s sebou ladičku udávající výšku komorního a (tónu o frekvenci 440 dvojkmitů za vteřinu). Od tohoto tónu začíná svou práci - vůči němu musí být ostatní tóny ve správném „odstupu“. Zkusme tedy začít od a i my: a, h, c, d, e, f, g... Teď už je to lepší, jen to h „překáží“. Prohlédněme si, k čemu jsme vlastně dospěli. Vždyť je to stará aiolská stupnice, dnes bychom řekli přirozená a-moll (viz rubriku Data a souvislosti). Zbývá objasnit, jak se do aiolské dostalo h. Předchůdkyní aiolské je frygická stupnice, v níž nenajdeme h, ale b. Posun na „vyšší b“ (dnes h) se zprvu označoval tak, že tvar nižšího b zůstal zaoblený (znak se jmenoval b-rotundum), kdežto vyšší b se psalo hranatě (b-quadratum). Aiolská stupnice tedy vznikla užitím hranatého b místo kulatého. Sledujte, jak zněla: a, b (hranaté), c, d, e, f, g - a už jsme v „normální“ abecedě! Problém nastal až při rychlém opisování not, kdy hranaté b začalo být od běžného b k nerozeznání. Hledala se za něj náhrada, a protože písmena od a do g už byla vyčerpána, vzalo se následující h. Navíc je to písmeno hranatého tvaru, takže si muzikanti na změnu rychle zvykli. Z hranatého a kulatého b pak byly odvozeny i tvary posuvek (zvyšujícího křížku a snižujícího béčka). Zjistili jsme, že písmena ve stupnici jsou přeházena jen zdánlivě. Proč se ale jednotlivé stupně značí právě písmeny? Kdo to vymyslel? Odpověď nutno hledat ve starém Řecku, které je pravlastí evropské hudby i hudební teorie (právě zde se komorní a stalo základem „naší“ tónové soustavy). Z Řecka také pocházejí nejstarší dochované záznamy skladeb. Až do druhé poloviny 19. století se vůbec nevědělo, že jde o notopis - jsou to totiž písmena! Některá jsou otočena, jiná doplněna tečkami nebo čárkami (viz obr.). Když se Řecko po zničení Korintu dostalo pod nadvládu Říma, vstřebal okupant i systém notace. Odtud už si snadno lze představit cestu k římským křesťanům (k zakladateli liturgických zpěvů papeži Řehořovi), a posléze do Evropy. Později se pochopitelně psala písmena latinská, přibyly linky a všelijaké doprovodné znaky. Neumy (lat. neuma je zkomolené ř. pneuma - výdech, pauza), o nichž se mluvívá jako o nejstarších notách (viz Vesmír 79, 224, 2000/4), vznikly později (lze je sledovat od 9. století). I jejich původ lze však hledat v prozodických znaménkách latinského písma. Zvláštní je, že pro nižší h se b (kulaté) používá dodnes, ačkoli jinak se pro názvy not snížených o půl stupně už dávno zavedla koncovka -es či -s (ces, des, es apod.). Nota „hes“ se prostě neujala - nad Čajkovského klavírním koncertem „hes-moll“ by zaúpěl i úplný diletant. Zbývá odpovědět na otázku, proč dnes „začínáme od c“. Nikdo nás k tomu nenutí. Je to prostě tím, že evropskou hudbu ovládly durové a mollové tóniny, přičemž C dur je ze všech nejjednodušší. Kdyby Řekové kdysi nepojmenovali noty podle písmen, nemohli bychom si například zpívat kánon na oslavu kávy „c, a, f, f, e, e, postavme na kafe“, v němž se jména not vyznačujících melodii zároveň dají přečíst jako slovo. 1

Latinská abeceda a noty Jak jsme přišli k našemu tón "H" ? Na otázku, jak se jednotlivé noty jmenují, ze sebe automaticky vysypete: c, d, e, f, g, a, h - to je přece jasné. Nezdá se vám ale, že je to divná abeceda? Byla ta písmena zvolena náhodně, nebo je jejich pořadí součástí nějakého systému? Připomíná to latinskou abecedu, jenže a, b chybějí, c, d, e, f, g jsou sice v pořádku, ale a přichází opožděně a následující h už přímo provokuje. Zkusme na to jít z jiného konce. Jestli máte doma piano, nepochybně k vám čas od času přijde ladič. Nemá-li absolutní sluch, nosí s sebou ladičku udávající výšku komorního a (tónu o frekvenci 440 dvojkmitů za vteřinu). Od tohoto tónu začíná svou práci - vůči němu musí být ostatní tóny ve správném „odstupu“. Zkusme tedy začít od a i my: a, h, c, d, e, f, g... Teď už je to lepší, jen to h „překáží“. Prohlédněme si, k čemu jsme vlastně dospěli. Vždyť je to stará aiolská stupnice, dnes bychom řekli přirozená a-moll (viz rubriku Data a souvislosti). Zbývá objasnit, jak se do aiolské dostalo h. Předchůdkyní aiolské je frygická stupnice, v níž nenajdeme h, ale b. Posun na „vyšší b“ (dnes h) se zprvu označoval tak, že tvar nižšího b zůstal zaoblený (znak se jmenoval b-rotundum), kdežto vyšší b se psalo hranatě (b-quadratum). Aiolská stupnice tedy vznikla užitím hranatého b místo kulatého. Sledujte, jak zněla: a, b (hranaté), c, d, e, f, g - a už jsme v „normální“ abecedě! Problém nastal až při rychlém opisování not, kdy hranaté b začalo být od běžného b k nerozeznání. Hledala se za něj náhrada, a protože písmena od a do g už byla vyčerpána, vzalo se následující h. Navíc je to písmeno hranatého tvaru, takže si muzikanti na změnu rychle zvykli. Z hranatého a kulatého b pak byly odvozeny i tvary posuvek (zvyšujícího křížku a snižujícího béčka). Zjistili jsme, že písmena ve stupnici jsou přeházena jen zdánlivě. Proč se ale jednotlivé stupně značí právě písmeny? Kdo to vymyslel? Odpověď nutno hledat ve starém Řecku, které je pravlastí evropské hudby i hudební teorie (právě zde se komorní a stalo základem „naší“ tónové soustavy). Z Řecka také pocházejí nejstarší dochované záznamy skladeb. Až do druhé poloviny 19. století se vůbec nevědělo, že jde o notopis - jsou to totiž písmena! Některá jsou otočena, jiná doplněna tečkami nebo čárkami (viz obr.). Když se Řecko po zničení Korintu dostalo pod nadvládu Říma, vstřebal okupant i systém notace. Odtud už si snadno lze představit cestu k římským křesťanům (k zakladateli liturgických zpěvů papeži Řehořovi), a posléze do Evropy. Později se pochopitelně psala písmena latinská, přibyly linky a všelijaké doprovodné znaky. Neumy (lat. neuma je zkomolené ř. pneuma - výdech, pauza), o nichž se mluvívá jako o nejstarších notách (viz Vesmír 79, 224, 2000/4), vznikly později (lze je sledovat od 9. století). I jejich původ lze však hledat v prozodických znaménkách latinského písma. Zvláštní je, že pro nižší h se b (kulaté) používá dodnes, ačkoli jinak se pro názvy not snížených o půl stupně už dávno zavedla koncovka -es či -s (ces, des, es apod.). Nota „hes“ se prostě neujala - nad Čajkovského klavírním koncertem „hes-moll“ by zaúpěl i úplný diletant. Zbývá odpovědět na otázku, proč dnes „začínáme od c“. Nikdo nás k tomu nenutí. Je to prostě tím, že evropskou hudbu ovládly durové a mollové tóniny, přičemž C dur je ze všech nejjednodušší. Kdyby Řekové kdysi nepojmenovali noty podle písmen, nemohli bychom si například zpívat kánon na oslavu kávy „c, a, f, f, e, e, postavme na kafe“, v němž se jména not vyznačujících melodii zároveň dají přečíst jako slovo. 1)

Blíží se 500 👍

Učit se liky a nebo neučit - oprava přeřeku : učit se neučit arpeggia. Ano arpegia se učit, ale liky nedoporučuji.

Řekl bych,že pro kluky ,kteří chtějí začít ,to děláš úplně nejlíp.Na hovno je mu,když tam borci jedou laufy přes celej krk,když ten chudák ještě nemá strávený ani nejjednoduší základ-stupnice apod.

Jasně, stručně, přehledně 😀👍🤟

Skvělá práce. Pro mě cenné informace a nasměrování další cesty se sólovkou.😎 Pochopil jsem, že jsem podcenil hudební nauku. Jdu se učit....

Ahojky, nemel bys lidi zmast s tim "H". Zadny "H" neexistuje. To takzvane "H" vzniklo pred par stoleti kdyz nemuzikanti v Nemecku kopirovali hudebni dokumenty a nemohli precist "B", tak to nazvali "H" omylem. A jako Nemci jsou stadovy narod, za kratkou dobu cele Nemecko zacalo pouzivat tento omyl. Ale jako u vseho, holt omyl je omyl a "H" je nemecky omyl v hudbe. Zbytek sveta "H" neuznava a nepouziva (mimo Nemecko a jejich byvale satelitni staty). Aby lide tady nebyli cele pomatene, 99,999 procent veci ktere jsou na internet nebo v obchodech a tykaji se elektrickych kytar, jednoduse pouzivaji noty "A, B, C, D, E, F, G" a struny na kytare jsou (od tluste) "E", "A", "D", "G", "B", "E" v standardnim ladeni. Vsak obcas pouzivam Open G ktere ma jine tony strun (D, G, D, G, B, D), ale to muzes vysvetlit v jinem videu. Ciaoky, Tomas