Видео

Hnojení statkovými hnojivy moc reálné není, když je živočišná produkce více než 20 let likvidována. A střídání plodin, když jedinou jistotou z hlediska zisku je řepka, moc prostoru nedává.

Děkujeme! Je to bohužel tak, naštěstí vznikají platformy jako ta naše, RegeZem či Spolek pro regenerativní zemědělství, které na potřebnou změnu legislativy poukazují a vyvíjí tlak na politickou reprezentaci. A naprosto klíčoví jsou i zemědělci jako právě pan Kalný, kteří jdou příkladem i za cenu rizika.

Moc děkujeme za pochvalu! Na podobných rozhovorech chceme pracovat i do budoucna, tak nás určitě odebírejte, ať vám neutečou :)

Mockrát děkujeme za milou zprávu a přejeme, ať se dílo daří! :) Kdybyste na cestě k regenerativnímu zemědělství potřebovali pomocnou ruku nebo byste se chtěli zapojit do našeho programu, a získat tak finanční odměnu za uložený uhlík, neváhejte nás kontaktovat! www.carboneg.eu

Dobrý den, v dobrém zasakování vody do půdy hraje roli hlavně stav jejího utužení, intenzita srážek a vegetační kryt. Pokud jsou srážky mírné, případně rozložené na delší časový úsek problém nenastane. Ale pokud na zpracovanou půdu přijdou intenzivní srážky moc se toho nevsákne. Techniky no-till, využívání biopórů, a rostlinný pokryv mají neoddiskutovatelnou výhodu, co se týče náchylnosti k erozním událostem a schopnosti půdy (pokud není utužená) vodu přijímat. Problém se zaorávkou hnoje je v ničení přirozeného stavu/ekosystému půdy, mikroedafonu, půdních hub a samotných půdních makroagregátů.

Dobrý den, každý zemědělec to má jinak, liší se lokální podmínky, typ produkce... Proto také nedáváme jeden univerzální návod jak na to, ale sdílíme s vámi raději zkušenosti různých lidí z různých míst. :) Po téměř 20 epizodách můžeme říct, že jestli mají čeští regenerativní zemědělci něco společného, je to hlavně přístup a otevřenost ke změně!

Hezký den, děkujeme za komentář a za zhlédnutí! Souhlasíme. Potřebovali jsme se vejít do hodiny, takže někde kontext nezmiňujeme do takového detailu, jak by si jistě zasloužil. Je to komplexní problém, který jsme se snažili zjednodušit tak, aby jej pochopila široká veřejnost.

Poslouchal jste tu přednášku. Pokud zadržíme vodu v krajině tak to víc než přehrada. K čemu je mi voda v přehradě, když je všude okolo sucho a když zaprší, tak voda rychle odteče.

@@zamos2816 Přehrada drží podzemní vodu která udržuje vodu ve studnách na desítky kilometrů daleko a také v půdě. Tyhle mělký tůňky akorát hned vyschnou a jsou k ničemu.

Přehrada je sice fajn, ale v důsledku už zadržuje vodu která neměla možnost se vsáknout na poli nebo v lese, takže to vypadá v praxi tak, že při sebemenším dešti s vodou do přehrad teče i odplavena úrodná půda, a je potřeba zadržet vodu už na tom začátku, ruku na srdce každý seče zahrádky sekačkou do týdne dvakrát tráva se vypálí a přitom když už je stéblo okolo 10cm dokáže zadržet vláhu atd atd......

​@@17MrLeonsamozřejmě, ALE jak kde. Všude je to jinak, takže by se to mělo pečlivě sledovat, a ne 1 projekt: žáby, a dost (Kdy jeden člověk dostane miliony dotací, a jen 2x ročně poseká kousek mokřadu, což sleduje satelit) A to by uživilo 2,4 kosáky naplno na celý rok! Nakonec má jaždá Obec jednoho,dva takové....pitomce. Co na přikaz posečou, pokácí kde-co, oblijí roundupem,popálí atd.

přehrada a krajina jsou dvě odlišné věci,přehrada má pár kilometrů čtverečních a krajina má stovky možní tisíce kilometrů čtverečních,která z těch dvou zadrží víc vody?

Hezký den, jestli jsme správně pochopili Váš dotaz, tak Biopratex nabízí služby setí, o nichž se více dočtete na jejich webu, a to včetně konkrétních typů jimi využívaných strojů: biopratex.sk

Dobrý den, co zatím víme, tak ano. :)

Naše slova! <3

Dobrý den, jsme si vědomi drobných nedostatků překladu, máme v plánu jej brzy upravit. :)

@@carboneg super, jinak revoluční video, to by mělo vidět hodně majitelů zemědělských podniků

Dobrý den, alespoň krátké prostřihy na to, o čem se mluví (stádo, chov slepic atd.), tentokrát ve videu právě máme - na rozdíl od předchozích dílů :) Bohužel nezabírají větší část videa, což souhlasíme, že by byla větší paráda. Je to ale tím, že nemáme mnohočlenný tým (vše natáčí jeden člověk) a drahou profesionální produkci. Děláme, co se během krátké návštěvy dá. Navíc se jedná primárně o podcast (tedy audio). Vaši připomínku však určitě předáme dál a příště se zkusíme zlepšit. :)

Dobrý den, v českých podmínkách bohužel o žádném vinaři nevíme. A zmínka o knize nám uniká, v jaké minutě ji prosím p. Marhavý zmiňuje?

Dobrý den, co na to říct... :) Snad jen, že na výzkum v Kolumbii máte kontakt přímo v přednášce a více informací o své pastvě sdílí také Wenzel Lobkowicz například v našem podcastu - ruclips.net/video/0KlU1pw2v24/видео.html

přesně moje slova, když na pastvinu aplikuji hnůj nebo kompost, navíc ještě travinu projedu provzdušňovacím válcem, tak efekt bude stejný nebo možná lepší a ještě si ušetřím minimálně 100 hodin práce za rok, jelikož nebudu muset 200x posunovat ohradník a to nepočítám čas strávený dovozem vody, holt náš selký rozum není v této době in

@@carboneg pan Lobkowicz je tedy úkaz, všechny svoje postupy postaví na roce 2017, kdy bylo extrémní sucho a uživit dobytek byl značný problém, poněkud zapomněl sdělit, že od té doby se vláhové poměry poněkud vylepšily, krmit zvířata senem o měsíc více než sousední farmář jsou extrémní náklady, ale platit zaměstnanci za každodenní práci navíc oproti běžnému systému pastvy je co, dovážet dobytku vodu je škodlivé kvůli zhutnění půdy, ale to extrémní zatížení pastvy dobytkem nevadí a už vůbec nezmiňuji to, že minimálně 30x za rok vyrazí na louky s přepravníkem zvířat o hmotnosti tak 12-15t, tu jeho úžasnou ekonomiku (o které pořád mluví) bych chtěl vidět, když započtu zvýšené mzdové náklady na zaměstnance, rozvedení vody po pastvinách, nákup přepravníku zvířat, speciální stínící zařízení (které se možná zaplatí za 6 let) a ve finále zjistíte, že za rok 2021 na 70 hektarech vyprodukoval 20 telat

Dobrý den, pokud máte možnost porost hořčice zmulčovat, můžete tak udělat ještě na podzim a nechat ho na povrchu půdy. Na jaře to pak závisí na dostupné technice. Existují sadbovače, které umožňují sadbu s minimálním narušováním půdy (viz např. zde ruclips.net/video/Txqm_FiI6j4/видео.html , ruclips.net/video/Xkqi6DXQwsU/видео.html ). Pokud byste chtěl vyzkoušet něco více inovativního, existuje tzv. do dig metoda pěstování brambor. Jde o přikrytí sadby vrstvou mulče, jehož vrstva je však během sezony v jistých případech doplňována. Nejen proto není tato metoda momentálně aplikovatelná ve velkoplošné produkci. Ale v rámci zahrad ano, zde je již ukázka sklizně - ruclips.net/video/VuRzDJv6nTc/видео.html .

@@carboneg Ďakujem Vám za odpoveď a namety na pestovanie zemiakov.Už dávnejšie som videl na RUclips sadenie zemiakov do sena či slamy no nemôžem sa ubraniť pocitu, že predsa je len výnosnejsie sadiť zemiaky do dobrej zeme . Sám mám skúsenosti,že keď sme používali na jeseň uhnitý hnoj od prasiat nazberali skoro vedro zemiakov na bežnom metri dĺžky. Zemiakov bolo ako šutru na Váhu 😀 Samozrejme to záviselo aj od toho aký bol rok a podobne.No myslím si, že dobrá ľahká pôda je alfa a omega pestovania.Ešte sa Vás opýtam.Bola by chyba keby som teraz na zimu horčicu pokosil a kultivatorom trochu zapracoval do pôdy? Mám len malotraktor tak preto sa pýtam.Ďakujem za odpoveď a prajem Vám veľa úspechov.

@@martinvavrik719 Můžete, urychlíte tím mineralizaci, zvlášť pokud bude hořčice již po odkvětu (tím myšleno zdřevnatělá), ale zároveň se tím zbavujete výhod, pro co jste možná hořčici jako meziplodinu vyséval.

Hezký den, tak to nás mrzí, možná by se vám druhá polovina přednášky líbila více. Jejím cílem bylo představit, jak funguje "carbon farming" i projekt Carboneg, který je konkrétním příkladem unikátním pro ČR, jak za regenerativní hospodaření a ukládání uhlíku do půdy skrze něj získat finance "navíc".

To víte, že jde: plečkování, podsev zeleným hnojením (které posekáte předtím, než se vysemení, a tím půdu zmulčujete), a nebo to pole zkrátka jednou za čas projít a plevel vytrhat. Ostatně, po pár letech byste plevel na svém poli ani mít neměla, maximálně po okrajích, pokud k Vám nalétají semena od sousedů, a nebo sem tam nějakou vytrvalou rostlinu, kterou holt zase uškubnete, aby se nemnožila dál. Je to tak trochu nekonečný příběh, ale pořád lepší, než vědomí, že Vaše vnoučata vůbec nebudou mít půdu, na které by mohli hospodařit, protože je zhuntovaná chemikáliemi.

@@YamiKisara ďakujem. Mne nejde do hlavy, keď už mám pôdu plnú života, ten život zalievať chemikáliami. Videla som videá so sejačkami, ktoré pokosili na mulč a priamo siali...už aj Krakovany nejakú novú sejačku kúpili nedávno.

Hezký den, Michaeli, děkujeme za Váš komentář, samozřejmě souhlasíme, že regenerativní zemědělství není všespásným konceptem, nemůžeme pokračovat v současném tempu znečišťování ovzduší a doufat, že to za nás půda, respektive zemědělci vyřeší. To ale není předmětem tohoto videa. To pouze ukazuje, jak funguje zachycování uhlíku z ovzduší (CO2) do půdy, což ve výsledku může pomoci umazávat náš klimatický dluh. Napsali jsme o tom několik článků založených na odborné literatuře a studiích, např.: carboneg.eu/cs/blog/proc-potrebujeme-cdr-a-co-to-vlastne-je či carboneg.eu/cs/blog/klimaticka-zmena-regenerativni-zemedelstvi

Hezký den, děkujeme za milý komentář a také držíme palce u objevování nových postupů a hranic!

Dobrý den, rostlina si vezme živiny z menší části sama, ale nevezme si je ve formě v jaké ji doplňujeme prostřednictvím minerálních hnojiv. Jedna z cest přijmu živin, ta nejdůležitejší je přijem přes kutikulu kořenového systému prostředníctvím ionové pumpy. Proto se musí živiny aplikované v mineráních hnojivech ze stabilní molekulové formy dostat do nestabilní ionové formy. Tato proměna v půdě je realizovaná prostřednictvím organických enzymů, které produkují půdní bakterie a houby. Mezi absorbovanými iony té které živiny není chemický rozdíl. Rozdíl je v procesu biochemické proměny jestli je zdrojem organická nebo anorganická surovina. Jednoduše řečeno, živiny z rostlinné hmoty nebo dodávané v minerálních hnojivech musí být “předžvýkány” půdní mikrobiotou. Jediný rozdíl je v délce procesu a počtu biochemických rekací k dosáhnutí výsledné ionové formy. 40.00 Příliš rozsáhlé téma na odpověď ve formě komentáře. Kompostové čaje jsou skvělá věc, ale neřeší vše (vhodné pro menší výměry - zahrádkáři) je to jeden nástroj z mnoha (firmy prodávající biostimulační přípravky vhodné i do eko), pro nastartování změn. Komplexní ozdravení ekosystému půdy je postaveno systematickém přístupu a využití vícero nástrojů. zatím takto 🙂